ZÁKON
ze dne 24. září 2004
o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon)
ve znění pozdějších změn provedených
zákonem č. 383/2005 Sb., zákonem č.
161/2006 Sb.,
zákonem č. 179/2006 Sb., zákonem č.
158/2006 Sb.,
zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č.
165/2006 Sb.,
zákonem č. 624/2006 Sb., zákonem č.
112/2006 Sb.,
zákonem č. 217/2007 Sb., zákonem č.
296/2007 Sb.,
zákonem č. 343/2007 Sb., zákonem č. 58/2008
Sb.,
zákonem č. 126/2008 Sb., zákonem č.
189/2008 Sb.,
zákonem č. 242/2008 Sb. a zákonem č.
243/2008 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Tento zákon upravuje předškolní,
základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a
školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále
jen „vzdělávání”) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a
právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících
státní správu a samosprávu ve školství.
§ 2
§2 (1) Vzdělávání je založeno na zásadách
a) rovného přístupu každého státního
občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání
bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a
náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a
zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
b) zohledňování vzdělávacích potřeb
jednotlivce,
c) vzájemné úcty, respektu, názorové
snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
d) bezplatného základního a středního
vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské
unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
e) svobodného šíření poznatků, které
vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými
cíli vzdělávání,
f) zdokonalování procesu vzdělávání
na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího
uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
g) hodnocení výsledků vzdělávání
vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími
programy,
h) možnosti každého vzdělávat se po
dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
§2 (2) Obecnými cíli vzdělávání jsou
zejména
a) rozvoj osobnosti člověka, který
bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními
hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti,
získávání informací a učení se v průběhu celého života,
b) získání všeobecného vzdělání nebo
všeobecného a odborného vzdělání,
c) pochopení a uplatňování zásad
demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s
odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
d) pochopení a uplatňování principu
rovnosti žen a mužů ve společnosti,
e) utváření vědomí národní a státní
příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské
identitě každého,
f) poznání světových a evropských
kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících
z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním
měřítku,
g) získání a uplatňování znalostí o
životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného
rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
§2 (3) Vzdělávání poskytované podle tohoto
zákona je veřejnou službou.
§ 3
§3 (1) Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy (dále jen „ministerstvo”) zpracovává Národní program vzdělávání,
projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními
odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní
působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá
Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke
schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené
tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a
prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program
vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§3 (2) Pro každý obor vzdělání v základním
a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání
se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují
povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních
vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a
posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše
finančních prostředků přidělovaných podle §160 až 162.
§3 (3) Vzdělávání v jednotlivé škole a
školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.
§3 (4) Vyšší odborné vzdělávání v každém
oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle
vzdělávacího programu akreditovaného podle §104 až 106.
§3 (5) Soustavu oborů vzdělání v základním,
středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče
ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními
odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní
působností a kraji.
§ 4
§4 (1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména
konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a
odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání,
profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu
školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a
organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany
zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s
Ministerstvem zdravotnictví.
§4 (2) Rámcové vzdělávací programy musí
odpovídat nejnovějším poznatkům:
a) vědních disciplín, jejichž základy
a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a
b) pedagogiky a psychologie o
účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji
vzdělávaného.
Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také
upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů zajišťují
příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe, včetně
pedagogiky a psychologie.
§4 (3) Rámcové vzdělávací programy vydává
ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací
programy pro zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s
Ministerstvem zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k
výkonu regulovaného povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným
uznávacím orgánem[1].
Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v působnosti
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydávají
tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací programy
pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s
příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi
zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
§4 (4) Rámcové vzdělávací programy je možné
v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího
školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V
takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní
změnu s dostatečným časovým předstihem.
§4 (5) Rámcové vzdělávací programy a jejich
změny zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
§ 5
§5 (1) Školní vzdělávací program pro
vzdělávání, pro nějž je podle §3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí
být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být
ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených
částí učiva (například modulů).
§5 (2) Školní vzdělávací program pro
vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména
konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání,
podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek
pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o
ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis
materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce
a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském
zařízení uskutečňuje.
§5 (3) Školní vzdělávací program vydává
ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy
nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském
zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si
z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii.
Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není
dotčeno.
§ 6
Vzdělávací program pro
vyšší odborné vzdělávání
§6 (1) Vzdělávací program pro vyšší odborné
vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a
jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací
jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro
vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky
materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany
zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.
§6 (2) Vzdělávací program akreditovaný
podle §104 až 106 ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole; do
vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy,
anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací
podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
§6 (3) Vzdělávací program akreditovaný
podle §104 až 106 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků
vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků
přidělovaných podle §160 až 162.
Vzdělávací soustava,
školy a školská zařízení a jejich právní postavení
§ 7
Vzdělávací soustava,
školy a školská zařízení
§7 (1) Vzdělávací soustavu tvoří školy a
školská zařízení podle tohoto zákona.
§7 (2) Škola uskutečňuje vzdělávání podle
vzdělávacích programů uvedených v §3.
§7 (3) Druhy škol jsou mateřská škola,
základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední
odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a
jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich
označování.
§7 (4) Školské zařízení poskytuje služby a
vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním
přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně
výchovnou péči[1a]
(dále jen „školské služby”). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle
školního vzdělávacího programu uvedeného v §5 odst. 2.
§7 (5) Druhy školských zařízení jsou
školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská
poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská
účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a
školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně
výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy a pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis.[1a]
§7 (6) Podmínkou výkonu činnosti školy nebo
školského zařízení je zápis do školského rejstříku.
§7 (7) Ve školách a školských zařízeních
zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci.[2]
§ 8
Právní postavení škol a
školských zařízení
§8 (1) Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí,
jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek
obcí”), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo
příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.[3]
§8 (2) Ministerstvo zřizuje školy a školská
zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle
zvláštního právního předpisu[4] a
§169.
§8 (3) Ministerstvo obrany, Ministerstvo
vnitra a Ministerstvo spravedlnosti zřizuje školy a školská zařízení jako
organizační složky státu nebo jako jejich součásti.[5]
§8 (4) Ministerstvo zahraničních věcí
zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako
součást těchto úřadů.
§8 (5) Ministerstva uvedená v odstavcích 2
až 4 plní funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.
§8 (6) Registrované církve a náboženské
společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat
církevní školy,[6]
ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení
jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních
právních předpisů,[7]
jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb
podle tohoto zákona.
§8 (7) Právnická osoba a organizační složka
státu nebo její součást může vykonávat činnost školy nebo školského zařízení,
školy a školského zařízení, nebo i více škol nebo školských zařízení.
§ 8a
a organizační složky
státu nebo její součásti
§8a (1) Název právnické osoby a organizační
složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle §8 odst. 7, musí
obsahovat vždy
a) označení příslušného druhu nebo
typu školy, pokud vykonává činnost školy,
b) označení příslušného typu
školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně
výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení,
c) označení příslušného druhu nebo
typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává
činnost pouze tohoto školského zařízení.
§8a (2) Název právnické osoby a organizační
složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a)
a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení,
pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.
§8a (3) Součástí názvu může být upřesňující
přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.
Dlouhodobé záměry a
výroční zprávy
§ 9
§9 (1) Ministerstvo zpracovává dlouhodobý
záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho
návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi
zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke
schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda
předkládá dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České
republiky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.
§9 (2) Krajský úřad zpracovává v souladu s
dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky
dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá
jej ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských
zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke
schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je
vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§9 (3) Dlouhodobý záměr podle odstavce 2
obsahuje analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného
demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje
zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací
nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a
školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a
školských služeb v kraji.
§9 (4) Dlouhodobé záměry se každé 2 roky
vyhodnotí a v případě potřeby upraví či doplní, a to postupem uvedeným v
odstavcích
§ 10
§10 (1) Ministerstvo zpracovává každoročně
výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá
ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§10 (2) Krajský úřad zpracovává každoročně
výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji
zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
§10 (3) Ředitel základní, střední a vyšší
odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní
rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do
výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za
cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle
zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování dlouhodobých
záměrů a výročních zpráv podle §10 odst.
Hodnocení škol, školských
zařízení a vzdělávací soustavy
§12 (1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako
vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.
§12 (2) Vlastní hodnocení školy je
východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z podkladů
pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení školy.
§12 (3) Hodnocení vzdělávání ve školských
zařízeních provádí Česká školní inspekce.
§12 (4) Hodnocení vzdělávací soustavy v
kraji provádí krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v
kraji. Hodnocení vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve
zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní
inspekce ve své výroční zprávě.
§12 (5) Hodnocení školy a školského zařízení
může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.
Vyučovací jazyk a
vzdělávání příslušníků národnostních menšin
§ 13
§13 (1) Vyučovacím jazykem je jazyk český.
§13 (2) Příslušníkům národnostních menšin[8]
se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek
stanovených v §14.
§13 (3) Ministerstvo může povolit vyučování
některých předmětů v cizím jazyce.
§13 (4) Ve vyšších odborných školách může
být vyučovacím jazykem cizí jazyk.
§ 14
Vzdělávání příslušníků
národnostních menšin
§14 (1) Obec, kraj, popřípadě ministerstvo
zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní
menšiny v mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž
byl v souladu se zvláštním právním předpisem[9]
zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené
tímto zákonem.
§14 (2) Třídu mateřské školy lze zřídit,
pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s
příslušností k národnostní menšině, třídu příslušného ročníku základní školy
lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí
nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo
základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že
všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s
příslušností k národnostní menšině v jedné třídě.
§14 (3) Třídu příslušného ročníku střední
školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí
nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem
národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru
naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.
§14 (4) Při organizaci vzdělávání v jazyce
národnostní menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípadě ministerstvo k
dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může
zajistit i svazek obcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování,
mohou dohodnout obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem.
§14 (5) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v
odstavcích
§14 (6) Ve školách se vzděláváním v jazyce
národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu
dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.
§15 (1) Ve školách lze v souladu se zásadami
a cíli vzdělávání podle §2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat
registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní
právo vyučovat náboženství ve státních školách,[10]
a to i společně na základě jejich písemné dohody.
§15 (2) V základních a středních školách
zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako
nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví
nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K
vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo
více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k
vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která
upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.
§15 (3) Vyučovat náboženství může v
pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy,
pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady
pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu.[2]
Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě
římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.
Vzdělávání dětí, žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů
nadaných
§ 16
Vzdělávání dětí, žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
§16 (1) Dítětem, žákem a studentem se
speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením,
zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.
§16 (2) Zdravotním postižením je pro účely
tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči,
souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
§16 (3) Zdravotním znevýhodněním je pro
účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní
poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při
vzdělávání.
§16 (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely
tohoto zákona
a) rodinné prostředí s nízkým
sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
b) nařízená ústavní výchova nebo
uložená ochranná výchova, nebo
c) postavení azylanta, osoby
požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany
na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.[11]
§16 (5) Speciální vzdělávací potřeby dětí,
žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení.
§16 (6) Děti, žáci a studenti se speciálními
vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody
odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných
podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a
školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a
zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování
stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení
nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel
školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním
postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.
§16 (7) Děti, žáci a studenti se zdravotním
postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a
speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem,
žákům a studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na
bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a
studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na
vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům,
kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné
vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.
§16 (8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního
postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy,
popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s
upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s
více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole
speciální, nejsou-li vzděláváni jinak.
§16 (9) Ředitel mateřské školy, základní
školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může ve
třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se
speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě
dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je
nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.
§16 (10) Ke zřízení jednotlivé třídy,
oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy
podle odstavce
§ 17
Vzdělávání nadaných
dětí, žáků a studentů
§17 (1) Školy a školská zařízení vytvářejí
podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů.
§17 (2) K rozvoji nadání dětí, žáků a
studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin
předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím
sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.
§17 (3) Ředitel školy může mimořádně
nadaného nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním
právním předpisem[12]
nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále
jen „zákonný zástupce”), a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na
jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského
poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.
Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který
žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel
školy.
§ 18
Ředitel školy může s písemným
doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se
speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho
zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními
vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání
podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším
odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního
vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb dětí,
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů
nadaných a úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování vzdělávání dětí,
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných, náležitosti
individuálního vzdělávacího plánu a podmínky pro přeřazování do vyššího
ročníku.
§20 (1) Občané Evropské unie a jejich
rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto
zákona za stejných podmínek.
§20 (2) Osoby, které nejsou uvedeny v
odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup:
a) k základnímu vzdělávání, včetně
vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na
území České republiky,
b) ke školnímu stravování a k
zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání
v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího
ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu
odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné
výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky,
d) k předškolnímu vzdělávání,
základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám
podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky[13]
na dobu delší než 90 dnů[13a],
popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za
účelem výzkumu[13b],
azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany[13c],
žadateli o udělení mezinárodní ochrany[13d]
nebo osobami požívajícími dočasné ochrany[13e].
§20 (3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c)
a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského
zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo
školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování
školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost
pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního
předpisu[13f].
§20 (4) Osobám, které nejsou státními občany
České republiky a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při
přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách
promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí
přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v
daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.
§20 (5) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se
státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území
České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v
pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České
republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného
důvodu[13]
dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona,
zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se
zřizovatelem školy
a) bezplatnou přípravu k jejich
začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka
přizpůsobenou potřebám těchto žáků,
b) podle možností ve spolupráci se
zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu,
která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole.
§20 (6) Krajský úřad zajistí přípravu
pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5.
§20 (7) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 5
písm. a).
Práva a povinnosti žáků,
studentů
a zákonných zástupců
dětí a nezletilých žáků
§ 21
Práva žáků, studentů a
zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
§21 (1) Žáci a studenti mají právo
a) na vzdělávání a školské služby
podle tohoto zákona,
b) na informace o průběhu a
výsledcích svého vzdělávání,
c) volit a být voleni do školské
rady, jsou-li zletilí,
d) zakládat v rámci školy samosprávné
orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich
prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen
se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím
týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich
vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni
vývoje,
f) na informace a poradenskou pomoc
školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se
vzdělávání podle tohoto zákona.
§21 (2) Práva uvedená v odstavci 1 s
výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.
§21 (3) Na informace podle odstavce 1 písm.
b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě
osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.
§ 22
Povinnosti žáků,
studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
§22 (1) Žáci a studenti jsou povinni
a) řádně docházet do školy nebo
školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b) dodržovat školní a vnitřní řád a
předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s
nimiž byli seznámeni,
c) plnit pokyny pedagogických
pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a
školním nebo vnitřním řádem.
§22 (2) Zletilí žáci a studenti jsou dále
povinni
a) informovat školu a školské
zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných
závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
b) dokládat důvody své nepřítomnosti
ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
c) oznamovat škole a školskému
zařízení údaje podle §28 odst.
§22 (3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých
žáků jsou povinni
a) zajistit, aby dítě a žák docházel
řádně do školy nebo školského zařízení,
b) na vyzvání ředitele školy nebo
školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících
se vzdělávání dítěte nebo žáka,
c) informovat školu a školské
zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka
nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh
vzdělávání,
d) dokládat důvody nepřítomnosti
dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
e) oznamovat škole a školskému
zařízení údaje podle §28 odst.
Organizace vzdělávání ve
školách
§ 23
§23 (1) Mateřská, základní a střední škola
se organizačně člení na třídy, vyšší odborná škola na studijní skupiny,
konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení a jazyková škola s právem
státní jazykové zkoušky na kursy.
§23 (2) Třídy, studijní skupiny a oddělení
všech škol, jejichž činnost vykonává jedna právnická osoba, se musí nacházet na
území kraje, v němž má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech
hodných zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která
vykonává činnost školy, ministerstvo.
§23 (3) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích
škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní
skupině a oddělení. Zřizovatel školy může povolit výjimku do 4 dětí, žáků a
studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem a do 20 % z počtu
stanoveného v §14 odst.
§ 24
§24 (1) Školní rok začíná 1. září a končí
31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období
školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se
člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu.
§24 (2) V období školního vyučování může
ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických,
vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.
§24 (3) Ministerstvo může v jednotlivých
případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního
roku.
§24 (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se
nevztahuje na vzdělávání v mateřských a jazykových školách s právem státní
jazykové zkoušky, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vzdělávání ve vyšších
odborných školách.
§24 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a
termíny školních prázdnin, termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního
roku a podmínky pro úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s
právem státní jazykové zkoušky.
§ 25
§25 (1) Základní vzdělávání se uskutečňuje v
denní formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v
denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání
dosažené ve všech formách vzdělávání je rovnocenné.
§25 (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) denní formou vzdělávání výuka
organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu
školního roku,
b) večerní formou vzdělávání výuka
organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v
průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách,
c) dálkovou formou vzdělávání
samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních
hodin ve školním roce,
d) distanční formou vzdělávání
samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím
informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi,
e) kombinovanou formou vzdělávání
střídání denní a jiné formy vzdělávání stanovené tímto zákonem.
§25 (3) Délka dálkového, večerního,
distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než doba
vzdělávání v denní formě.
§ 26
§26 (1) Vyučovací hodina v základním,
základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut.
Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším
odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program
pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku
vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a
spojovat.
§26 (2) Rámcový vzdělávací program pro
základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a
druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém
ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku
nejvýše
§26 (3) Rámcové vzdělávací programy pro
základní a střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší
odborné vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v
jednotlivých ročnících.
§26 (4) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem organizaci vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a
studijních skupin při vyučování.
§ 27
Učebnice, učební texty,
školní potřeby
§27 (1) Ministerstvo uděluje a odnímá
učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací
doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými
tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a
učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a
odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam
učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje
ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
„Věstník”) a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§27 (2) Školy mohou při výuce kromě učebnic
a učebních textů uvedených v seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice
a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto
zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou
strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O
použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy,
který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.
§27 (3) Žákům základních škol a dětem
zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a
učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku
základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a
učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou
povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního
roku.
§27 (4) Žákům středních škol, kteří plní
povinnou školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají
ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty
uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci
povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
§27 (5) Ředitel střední školy zřizuje fond
učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto
učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům se sociálním
znevýhodněním a žákům v hmotné nouzi[14].
§27 (6) Žákům přípravných tříd základních
škol, prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle
§46 odst.
Dokumentace škol a
školských zařízení
§28 (1) Školy a školská zařízení vedou podle
povahy své činnosti tuto dokumentaci:
a) rozhodnutí o zápisu do školského
rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v §147,
b) evidenci dětí, žáků nebo studentů
(dále jen „školní matrika”),
c) doklady o přijímání dětí, žáků,
studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,
d) vzdělávací programy podle §4 až 6,
e) výroční zprávy o činnosti školy,
zprávy o vlastním hodnocení školy,
f) třídní knihu, která obsahuje
průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,
g) školní řád nebo vnitřní řád,
rozvrh vyučovacích hodin,
h) záznamy z pedagogických rad,
i) knihu úrazů a záznamy o úrazech
dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,
j) protokoly a záznamy o provedených
kontrolách a inspekční zprávy,
k) personální a mzdovou dokumentaci,
hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci[15]
a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.[16]
§28 (2) Školní matrika školy podle povahy
její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo,
popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi
přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu,
popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo
místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České
republiky,
b) údaje o předchozím vzdělávání,
včetně dosaženého stupně vzdělání,
c) obor, formu a délku vzdělávání,
jde-li o střední a vyšší odbornou školu,
d) datum zahájení vzdělávání ve
škole,
e) údaje o průběhu a výsledcích
vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
f) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo
student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně
znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně
znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo
nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,
g) údaje o zdravotní způsobilosti ke
vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh
vzdělávání,
h) datum ukončení vzdělávání ve
škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole
ukončeno,
i) jméno a příjmení zákonného
zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České
republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností,
telefonické spojení.
§28 (3) Školní matrika školského zařízení
podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo
studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo,
popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi
přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo
pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v
zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b) datum zahájení a ukončení školské
služby nebo vzdělávání,
c) údaje o zdravotní způsobilosti,
popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování
školské služby nebo vzdělávání,
d) údaje o tom, zda je dítě, žák nebo
student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně
znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn,
pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo
zletilým žákem či studentem poskytnut,
e) označení školy, v níž se dítě, žák
nebo student vzdělává,
f) jméno a příjmení zákonného
zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České
republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností,
telefonické spojení.
§28 (4) Záznam nebo změna údaje ve školní
matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Při vedení dokumentace a
školní matriky a při zpracování osobních údajů dětí, žáků a studentů postupují
školy a školská zařízení podle zvláštního právního předpisu.[17]
Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky
oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným
tímto nebo zvláštním zákonem.[18]
§28 (5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená
organizace, sdružuje pro statistické účely a plnění dalších povinností podle
tohoto zákona údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních
matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm.
c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují
pouze v anonymizované podobě. Školy a školská zařízení zřizované obcí nebo
svazkem obcí předávají tyto údaje prostřednictvím obecního úřadu obce s
rozšířenou působností krajskému úřadu; krajský úřad předává tyto údaje
ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Ostatní školy a školská
zařízení, s výjimkou škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem,
předávají tyto údaje prostřednictvím krajského úřadu ministerstvu, popřípadě
jím zřízené organizaci. Při předávání a zpracování údajů z dokumentace škol a
školských zařízení a ze školních matrik postupují orgány státní správy a
samosprávy podle zvláštního právního předpisu.[17]
§28 (6) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a
školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání
údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky příslušnému
orgánu státní správy ve školství a jeho prostřednictvím ministerstvu, popřípadě
jím zřízené organizaci.
§28 (7) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů z
vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Na vysvědčeních, výučních
listech a diplomech o absolutoriu se vždy uvádí rodné číslo žáka nebo studenta,
bylo-li mu přiděleno. Vysvědčení, diplomy o absolutoriu a výuční listy jsou
opatřeny státním znakem České republiky[19]
a jsou veřejnou listinou.
§28 (8) Na vysvědčení, výučním listu nebo na
diplomu o absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na
vysvědčeních, výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální.
Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o
absolutoriu; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu
vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů
vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.
§28 (9) Školy vedou evidenci tiskopisů
vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, výučních listů a
diplomů o absolutoriu.
§28 (10) Ukládání dokumentace upravují
zvláštní právní předpisy.[20]
Bezpečnost a ochrana
zdraví ve školách a školských zařízeních
§29 (1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání
a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb
povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a
vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně
patologických jevů.
§29 (2) Školy a školská zařízení zajišťují
bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo
souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a
studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
§29 (3) Školy a školská zařízení jsou
povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech
uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a
institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a
zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž
se záznam o úrazu zasílá.
Školní řád, vnitřní řád
a stipendijní řád
§30 (1) Ředitel školy vydá školní řád;
ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní řád upravuje
a) podrobnosti k výkonu práv a
povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo
školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými
pracovníky,
b) provoz a vnitřní režim školy nebo
školského zařízení,
c) podmínky zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně
patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
d) podmínky zacházení s majetkem
školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.
§30 (2) Školní řád obsahuje také pravidla
pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
§30 (3) Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní
ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným
způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského
zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a
žáků.
§30 (4) Ředitel střední nebo vyšší odborné
školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze
žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium.
§31 (1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly
nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení
žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo
studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která
nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další
kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení
nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy
dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších
kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění.
§31 (2) Ředitel školy nebo školského
zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených
tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném
vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.
V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského
zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák
nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností
stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy
nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně
vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní
docházku.
§31 (3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné
fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení
se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto
zákonem.
§31 (4) O podmíněném vyloučení nebo o
vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy nebo školského zařízení do
dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl, nejpozději
však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s
výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního
právního předpisu.[21]
O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student
přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem
následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li
toto rozhodnutí den pozdější.
Zákaz činnosti a
propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy
§32 (1) Ve školách a školských zařízeních
není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich
propagace.
§32 (2) Ve školách a školských zařízeních
není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a
reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj
dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní
prostředí.
ČÁST DRUHÁ
§ 33
Předškolní vzdělávání podporuje
rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém,
rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování,
základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání
vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní
vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do
základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se
speciálními vzdělávacími potřebami.
§ 34
Organizace předškolního
vzdělávání
§34 (1) Předškolní vzdělávání se organizuje
pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.
§34 (2) Ředitel mateřské školy stanoví v
dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k
předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní je způsobem v
místě obvyklým.
§34 (3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o
přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu
dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.
§34 (4) K předškolnímu vzdělávání se
přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní
docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní
docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo
trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.
§34 (5) Při přijímání dětí k předškolnímu
vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.[22]
§34 (6) O přijetí dítěte se zdravotním
postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření
školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického
lékaře pro děti a dorost.
§34 (7) Dítě může být přijato k předškolnímu
vzdělávání i v průběhu školního roku.
§35 (1) Ředitel mateřské školy může po
předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o
ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
a) se dítě bez omluvy zákonného
zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva
týdny,
b) zákonný zástupce závažným způsobem
opakovaně narušuje provoz mateřské školy,
c) ukončení doporučí v průběhu
zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení,
d) zákonný zástupce opakovaně
neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování
(§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady.
§35 (2) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci
předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich
stravování a další speciální péči o děti.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOST ŠKOLNÍ
DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
§ 36
Plnění povinnosti školní
docházky
§36 (1) Školní docházka je povinná po dobu
devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne
sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka”).
§36 (2) Povinná školní docházka se vztahuje
na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské
unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná
školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území
České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky
řízení o udělení mezinárodní ochrany[11].
§36 (3) Povinná školní docházka začíná
počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku
věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v
době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k
plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i
duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
§36 (4) Zákonný zástupce je povinen
přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do
15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
§36 (5) Žák plní povinnou školní docházku v
základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§
178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola”),
pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě
přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost
řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v
němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
§36 (6) Žák umístěný ve školském zařízení
pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro
preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole
zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo
svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské
zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem
obcí.
§36 (7) Ředitel spádové školy je povinen
přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu
a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy,
ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to
do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
§ 37
Odklad povinné školní
docházky
§37 (1) Není-li dítě po dovršení šestého
roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně
zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o
jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného
školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky
lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok
věku.
§37 (2) Při zápisu do prvního ročníku
základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné
školní docházky.
§37 (3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění
povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k
plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného
zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit
začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
§37 (4) Pokud ředitel školy rozhodne o
odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň
zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy
nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto
vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.
§ 38
Plnění povinné školní
docházky v zahraničí nebo
v zahraniční škole na
území České republiky
§38 (1) Žák může plnit povinnou školní
docházku také
a) ve škole mimo území České
republiky,
b) ve škole zřízené při diplomatické
misi nebo konzulárním úřadu České republiky,
c) ve škole zřízené na území České
republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou
osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v
níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní
docházky.
§38 (2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit
povinnou školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b), plní
povinnou školní docházku formou individuální výuky.
§38 (3) Žák, který plní povinnou školní
docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové školy
nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce
žáka.
§38 (4) Zákonný zástupce žáka je povinen
oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění povinné
školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, popřípadě adresu místa
pobytu žáka v zahraničí a adresu školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka je
povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b)
nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
§38 (5) Žáci, kteří plní povinnou školní
docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) a způsobem uvedeným v
odstavci 2, konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3
nebo ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
§38 (6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se
nevztahují na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají na
území České republiky přechodně po dobu delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří
jsou oprávněni pobývat na území České republiky přechodně po dobu delší než 90
dnů, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm.
c).
§38 (7) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a
náležitosti zkoušek podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a
učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce
§ 39
Plnění povinné školní
docházky ve střední škole
§39 (1) Žák, který byl v průběhu plnění
povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění
povinné školní docházky ve střední škole.
§39 (2) Na žádost zákonného zástupce žáka
nebo po dohodě s ním převede ředitel střední školy žáka, který plní povinnou
školní docházku ve střední škole, do odpovídajícího ročníku spádové základní
školy, popřípadě do jiné základní školy, kterou zvolil zákonný zástupce, a to
se souhlasem ředitele této školy.
Jiný způsob plnění
povinné školní docházky
§ 40
Druhy jiného způsobu
plnění povinné školní docházky
Jiným způsobem plnění povinné školní
docházky se rozumí
a) individuální vzdělávání, které se
uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole (dále jen „individuální
vzdělávání”),
b) vzdělávání žáků s hlubokým
mentálním postižením.
§ 41
§41 (1) O povolení individuálního vzdělávání
žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní
docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální
vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy.
§41 (2) Žádost zákonného zástupce o
individuální vzdělávání musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, a
příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo
bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,
b) uvedení období, ročníku, popřípadě
pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,
c) důvody pro individuální vzdělávání
žáka,
d) popis prostorového a materiálně
technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně
vzdělávaného žáka,
e) doklady osvědčující splnění vzdělání
osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,
f) seznam učebnic a učebních textů,
které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v §27 odst. 1,
g) další skutečnosti, které mají vliv
na průběh vzdělávání žáka,
h) vyjádření školského poradenského
zařízení.
§41 (3) Ředitel školy individuální
vzdělávání povolí, pokud
a) jsou dány závažné důvody pro
individuální vzdělávání,
b) jsou zajištěny dostatečné podmínky
pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,
c) osoba, která bude žáka vzdělávat,
získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
d) jsou zajištěny vhodné učebnice a
učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
§41 (4) Individuálně vzdělávaný žák koná za
každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k
plnění povinné školní docházky.
§41 (5) Nelze-li individuálně vzdělávaného
žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho
hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do
dvou měsíců po skončení pololetí.
§41 (6) Pokud má zákonný zástupce
pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek
písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka
ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti
vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
§41 (7) Ředitel školy zruší povolení
individuálního vzdělávání
a) pokud nejsou zajištěny dostatečné
podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany
zdraví žáka,
b) pokud zákonný zástupce neplní
podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem,
c) pokud žák na konci druhého
pololetí příslušného školního roku neprospěl,
d) nelze-li žáka hodnotit způsobem
uvedeným v odstavcích
e) na žádost zákonného zástupce žáka.
§41 (8) Ředitel školy rozhodne o zrušení
individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a
zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí
ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
§41 (9) Výdaje spojené s individuálním
vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních
školních potřeb podle §27 odst.
§ 42
Vzdělávání žáků s
hlubokým mentálním postižením
Dítěti s hlubokým mentálním postižením
stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se
souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá
duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení
odborného lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň
zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a
metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský
úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
Splnění povinné školní
docházky
Žák splní povinnou školní docházku
uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední
rok povinné školní docházky.
HLAVA II
§ 44
Základní vzdělávání vede k tomu, aby
si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k
celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy,
účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví,
vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným
lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a
reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při
rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
§ 45
§45 (1) Stupeň základního vzdělání získá žák
úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní
škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v
odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň
základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným
ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo
střední škole (§ 55 odst. 3).
§45 (2) Ukončením vzdělávacího programu
základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání.
§ 46
Organizace základního
vzdělávání
§46 (1) Místo a dobu zápisu do prvního
ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36
odst.
§46 (2) Základní vzdělávání v základní škole
má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen
prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech,
kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu,
která nemá všechny ročníky.
§46 (3) Základní vzdělávání pro žáky se
zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným
vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset
ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým
až desátým ročníkem.
§ 47
Přípravné třídy základní
školy
§47 (1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se
souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v
posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně
znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná
jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně
7 dětí.
§47 (2) O zařazování žáků do přípravné třídy
základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na
základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání
v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.
§ 48
Vzdělávání žáků s těžkým
mentálním postižením,
Žáci s těžkým mentálním postižením,
žáci s více vadami a žáci s autismem se mohou vzdělávat v základní škole
speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě písemného
doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení.
§49 (1) O přestupu žáka základní školy do
jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka
ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti
o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele
školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti
pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli
této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
§49 (2) Ředitel školy může převést žáka do
vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením
nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného
doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím
písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat
zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o
organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího
programu mohou nastat.
§49 (3) Při přestupu nebo převedení žáka
podle odstavců
§50 (1) Zákonný zástupce žáka je povinen
doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů
od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a
omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
§50 (2) Ředitel školy může ze zdravotních
nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce
zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob
vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel
školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického
lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední
vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez
náhrady.
§50 (3) Žákovi, který se nemůže pro svůj
zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel
školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může
povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle §18. Zákonný
zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
Hodnocení výsledků
vzdělávání žáků
§51 (1) Každé pololetí se vydává žákovi
vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z
vysvědčení.
§51 (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka
na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace”),
slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady.
§51 (3) Škola převede slovní hodnocení do
klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na
školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo
zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely
přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
§51 (4) U žáka s vývojovou poruchou učení
rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti
zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se
hodnotí slovně.
§51 (5) V posledním roce plnění povinné
školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů
vzdělávání stanovených v §44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání
vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve
střední škole.
§52 (1) Do vyššího ročníku postoupí žák,
který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření
stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do
vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci
prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již
v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto
žáka.
§52 (2) Nelze-li žáka hodnotit na konci
prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu,
žák se za první pololetí nehodnotí.
§52 (3) Nelze-li žáka hodnotit na konci
druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje
žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
§52 (4) Má-li zákonný zástupce žáka
pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může
do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,
nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele
školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu
ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14
dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
§52 (5) Žák, který plní povinnou školní
docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl
být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již
jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho
zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních
důvodů.
§52 (6) Ředitel školy může žákovi, který
splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování
ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v
žádosti.
§53 (1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří
na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého
pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů
výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
§53 (2) Opravné zkoušky se konají nejpozději
do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák
může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou
komisionální.
§53 (3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku
úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může
ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15.
září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího
vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
§53 (4) V odůvodněných případech může
krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení
podle §52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu
účastní školní inspektor.
Ukončení základního
vzdělávání
§54 (1) Dokladem o dosažení základního
vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku
základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku
šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého
vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení
kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o
získání stupně základního vzdělání.
§54 (2) Žák, který úspěšně ukončil základní
vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v
základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního
roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo
bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto
zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke
vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného
školního roku.
§55 (1) Žák, který po splnění povinné školní
docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených tímto
zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním
vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého
roku věku.
§55 (2) Žákovi se zdravotním postižením může
ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním
vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v
případě žáků vzdělávajících se podle §16 odst. 8 věty druhé a § 48 pak se
souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech,
pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje
ředitel školy s příslušným úřadem práce.
§55 (3) Pro osoby, které nezískaly základní
vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a
krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem
základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a podrobnosti
o jeho činnosti, základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze
uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, a podrobnosti o organizaci a
průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho
náležitostech.
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA I
CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO
VZDĚLÁNÍ,
§ 57
Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti,
dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání
důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné
vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje
jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro
plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a
celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon
povolání nebo pracovní činnosti.
§ 58
§58 (1) Úspěšným ukončením příslušného
vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
a) střední vzdělání,
b) střední vzdělání s výučním listem,
c) střední vzdělání s maturitní
zkouškou.
§58 (2) Střední vzdělání získá žák úspěšným
ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy
vzdělávání.
§58 (3) Střední vzdělání s výučním listem
získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní
formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání
středního vzdělání s výučním listem (§ 84).
§58 (4) Střední vzdělání s maturitní
zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo
osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy
vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let
denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání
středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).
§58 (5) Vláda stanoví nařízením obory
vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s
výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na
učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve
skupině na jednoho učitele odborného výcviku.
Přijímání ke vzdělávání
ve střední škole
§ 59
Podmínky přijetí ke
vzdělávání ve střední škole
§59 (1) Ke vzdělávání ve střední škole lze
přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili
základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon
nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí
prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
§59 (2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve
střední škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 60
Přijímání do prvního
ročníku vzdělávání ve střední škole
§60 (1) Jednotlivá kola přijímacího řízení
vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet
kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední
školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení.
Termín pro první kolo přijímacího řízení je stanoven prováděcím právním předpisem.
§60 (2) V rámci přijímacího řízení může
ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky. Přijímací zkouška je
způsob ověření předpokladů uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy
v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. V takovém
případě pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy nejméně dva
termíny pro konání přijímací zkoušky. Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek
konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení
výsledků dosažených při přijímacích zkouškách, musí umožnit stanovení celkového
pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení.
Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom
uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.
§60 (3) Pro přijímací řízení ředitel školy
stanoví
a) jednotná kritéria pro všechny
uchazeče přijímané v každém jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného
oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok, a
b) předpokládaný počet přijímaných
uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání.
§60 (4) Rozhodnutí o konání přijímací
zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl,
o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotných kritériích a
předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a) pro první kolo přijímacího
řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory
vzdělání do 31. ledna,
b) pro další kola přijímacího
řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna
rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§60 (5) Přihlášky ke vzdělávání ve střední
škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný
zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na
tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b.
§60 (6) Součástí přihlášky jsou doklady
stanovené prováděcím právním předpisem a v případě nezletilého uchazeče také
jeho souhlasné vyjádření.
§60 (7) Pro první kolo přijímacího řízení
do denní formy vzdělávání může uchazeč podat tři přihlášky. Pro první kolo
přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v
jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku
vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.
§60 (8) Přijímací zkouška pro první kolo
přijímacího řízení, pokud je ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu
stanoveném prováděcím právním předpisem. Pozvánku k přijímací zkoušce pro první
kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání pro konkrétní termín zasílá
ředitel školy 14 dní před termínem konání přijímací zkoušky.
§60 (9) Stejný termín pro konání přijímací
zkoušky nebo talentové zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole, do
kterých uchazeč podal přihlášku, není důvodem stanovení náhradního termínu
konání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky podle odstavce 12.
§60 (10) Po ukončení prvního kola
přijímacího řízení může ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků
vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním
kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola
přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem
školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel
školy nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky.
§60 (11) Uchazeči, který se pro vážné
důvody k přijímací nebo talentové zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji
neúčast řádně písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu
stanoveném pro přijímací nebo talentovou zkoušku, stanoví ředitel školy
náhradní termín pro její vykonání. Přijímací nebo talentová zkouška v náhradním
termínu se koná nejpozději do 1 měsíce po termínu konání řádné přijímací nebo
talentové zkoušky.
§60 (12) V odůvodněných případech může
ředitel školy rozhodnout o prodloužení doby konání přijímací nebo talentové
zkoušky, a to na následující pracovní dny, které bezprostředně navazují na
termín stanovený pro přijímací nebo talentovou zkoušku.
§60 (13) V jednotlivých kolech přijímacího
řízení hodnotí ředitel školy uchazeče podle
a) hodnocení na vysvědčeních z
předchozího vzdělávání,
b) výsledků hodnocení dosaženém při
talentové zkoušce, je-li stanovena,
c) výsledků hodnocení dosaženém při
přijímací zkoušce, je-li stanovena, a
d) dalších skutečností, které
osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
§60 (14) Pokud plní podmínky přijímacího
řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle
výsledků hodnocení přijímacího řízení.
§60 (15) Předpokladem přijetí uchazeče ke
vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti
uchazeče pro daný obor vzdělání, pokud je stanovena.
§60 (16) Ředitel školy ukončí hodnocení
uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle
výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel
školy jejich pořadí a odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo
zákonnému zástupci nezletilého uchazeče.
§60 (17) Pokud se přijímací zkouška v
prvním kole přijímacího řízení nekoná, odešle ředitel školy rozhodnutí o
přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče
bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce uplynutí termínu stanoveného pro
přijímací zkoušku.
§60 (18) Rozhodnutí o výsledku přijímacího
řízení, které nelze doručit uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého
uchazeče, se ukládá po dobu 5 pracovních dnů, pak je považováno za doručené.
Písemnost, kterou nelze doručit, se uloží v provozovně provozovatele poštovních
služeb, pokud se doručuje jeho prostřednictvím.
§60 (19) Odvolání uchazeče proti rozhodnutí
ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních
dnů od doručení rozhodnutí.
§60 (20) Uchazeč, kterému bylo doručeno
rozhodnutí o přijetí ke vzdělávání, musí svůj úmysl vzdělávat se v dané střední
škole potvrdit způsobem podle § 60a.
§60 (21) Při přijímání do jiné formy
vzdělávání se postupuje obdobně jako při přijímání do denní formy vzdělávání.
§60 (22) Pokud ředitel školy vyhlásí další
kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v
jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně
zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých
oborech vzdělání a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 60a
§60a (1) K potvrzení úmyslu uchazeče stát
se žákem příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání na dané střední škole
slouží zápisový lístek.
§60a (2) Uchazeč, který je žákem základní
školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15.
března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oborů vzdělání
s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče zápisový
lístek krajský úřad příslušný dle místa trvalého bydliště uchazeče.
§60a (3) Každý uchazeč o vzdělávání ve
střední škole, který se účastní přijímacího řízení pro následující školní rok,
obdrží jeden zápisový lístek.
§60a (4) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem
a) formu a obsah zápisového lístku,
b) způsob jejich evidence, a
c) podrobnosti o vydávání
náhradních zápisových lístků.
§60a (5) Zápisový lístek je potvrzen
razítkem a podpisem odpovědného pracovníka orgánu, který zápisový lístek vydal.
§60a (6) Svůj úmysl vzdělávat se v dané
střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče
odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke
vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo uchazeči
doručeno rozhodnutí o přijetí.
§60a (7) Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný
zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se
ve střední škole podle odstavce 6, vzdává se tímto práva být přijat za žáka
dané střední školy a na jeho místo lze přijmout jiného uchazeče. Práva být
žákem střední školy se vzdává i uchazeč, který písemně požádá ředitele
příslušné střední školy o zpětné vydání zápisového lístku.
§ 60b
Termíny podání
přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
§60b (1) Uchazeč odevzdá přihlášku do denní
formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do
oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu.
§60b (2) Uchazeč, který se hlásí do jiné
než denní formy vzdělávání, odevzdá přihlášku řediteli střední školy do 20.
března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30.
listopadu.
§ 61
Přijímání do prvního
ročníku nižšího a vyššího
stupně šestiletého a osmiletého
gymnázia
§61 (1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém
gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen
prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky
osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky
šestiletého a osmiletého gymnázia.
§61 (2) Do prvního ročníku nižšího stupně
šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně
ukončí sedmý ročník základní školy, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého
gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník
základní školy. Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci,
kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.
§61 (3) Při přijímacím řízení do nižšího
stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle §60.
§ 62
Přijímání do oborů
vzdělání s talentovou zkouškou
§62 (1) V rámci přijímacího řízení do oboru
vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým
vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení
v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
§62 (2) Po vyhodnocení výsledků talentové
zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče
sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud
uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení.
Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče do 7 dnů po
vydání rozhodnutí, nejpozději však 15. února. V případě konání zkoušky v náhradním termínu,
neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle věty třetí.
§62 (3) Podáním přihlášky podle odstavce 1
není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle
§60.
§62 (4) Při přijímacím řízení podle tohoto
ustanovení se postupuje obdobně podle §60 s výjimkou odstavce 7.
§ 63
Přijímání do vyššího
ročníku vzdělávání ve střední škole
Ředitel školy může uchazeče přijmout
do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího
řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání
stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín,
formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem
příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí
uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem náležitosti, postup a termíny podání přihlášky ke vzdělávání
ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, další podrobnosti o
organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení, včetně termínů konání
přijímacích a talentových zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního
ročníku.
Organizace středního
vzdělávání
§65 (1) Vzdělávání ve střední škole se člení
na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické
vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo
uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání.
Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v
období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.
§65 (2) Praktické vyučování se uskutečňuje
ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo
právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem
vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování
a podmínkách pro jeho konání.
§65 (3) Na žáky se při praktickém vyučování
vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a
ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a
mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§66 (1) Uchazeč se stává žákem střední školy
prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.
§66 (2) V průběhu středního vzdělávání se
žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení
vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle §70, a to na
základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka
je souhlas žáka.
§66 (3) Ředitel školy může žákovi povolit
změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel
školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria
jejího hodnocení.
§66 (4) O přestupu žáka střední školy do
jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci
rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru
vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah,
rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž
přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka
informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák
přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů
poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii
dokumentace žáka ze školní matriky.
§66 (5) Ředitel školy může žákovi, který
splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou
let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby
přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání
přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li
odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i
před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
§66 (6) Ředitel školy je povinen přerušit
vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické
vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a
matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle
lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.
§66 (7) Ředitel školy může žákovi, který
splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl
nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho
dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní
povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
§67 (1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce
nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování
nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
§67 (2) Ředitel školy může ze závažných
důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování
některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění
určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých
předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro
odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní
žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo
odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
§67 (3) Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka
ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.
§68 (1) Žák, který splnil povinnou školní
docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného
řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného
zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni
doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o
zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
§68 (2) Jestliže se žák, který splnil
povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování
a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo
zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy
nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by
vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí
nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal
posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
§68 (3) Žák, který po splnění povinné školní
docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním
dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy
nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu,
anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení
opakování ročníku.
§ 69
Hodnocení výsledků
vzdělávání žáků
§69 (1) Každé pololetí se vydává žákovi
vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z
vysvědčení.
§69 (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka
na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů.
O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
§69 (3) Škola převede slovní hodnocení do
klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na
školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého
žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
§69 (4) Do vyššího ročníku postoupí žák,
který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z
nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví
rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání
komisionální zkoušky.
§69 (5) Nelze-li žáka hodnotit na konci
prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
§69 (6) Nelze-li žáka hodnotit na konci
druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
§69 (7) Žák, který na konci druhého pololetí
neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci
prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním
pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce
příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky
jsou komisionální.
§69 (8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku
úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může
ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do
konce září následujícího školního roku.
§69 (9) Má-li zletilý žák nebo zákonný
zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení
prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání
vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li
vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální
přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu
dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
§69 (10) V odůvodněných případech může
krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení
podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu
účastní školní inspektor.
§69 (11) Ustanovení tohoto paragrafu se
přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených
částí učiva.
§ 70
Ředitel školy uzná ucelené dosažené
vzdělání žáka podle §66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným
prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud
je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od
doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto
vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy
dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného
vzdělání.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání,
teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti
smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o
hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání
předchozího vzdělání.
HLAVA II
UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ
Způsoby ukončování
středního vzdělávání
§72 (1) Vzdělávání ve vzdělávacích
programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se
ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je
vysvědčení o závěrečné zkoušce.
§72 (2) Vzdělávání ve vzdělávacích
programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním
listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání
s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
§72 (3) Vzdělávání ve vzdělávacích
programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní
zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání
s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
§72 (4) Vysvědčení o závěrečné zkoušce a
vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného
stupně vzdělání.
Účelem závěrečné zkoušky a maturitní
zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a
školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit
úroveň klíčových vědomostí, a dovedností žáka,
které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo
odborných činností.
§74 (1) Závěrečná zkouška se skládá
a) v oborech vzdělání, v nichž se
dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky
a praktické zkoušky z odborného výcviku,
b) v oborech vzdělání, v nichž se
dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a
teoretické zkoušky z odborných předmětů.
§74 (2) Žák může konat závěrečnou zkoušku,
pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
§74 (3) Ředitel školy stanoví v souladu s
rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí zkoušek
a termíny jejich konání.
§74 (4) Před zahájením ústní zkoušky,
popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích
dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
§74 (5) Závěrečná zkouška je veřejná s
výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka;
praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany
zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí
pacienta.
§74 (6) Závěrečná zkouška se koná před
zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické
zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její
předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.
§74 (7) Předsedu zkušební komise jmenuje do
konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro
opravné zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy zkušební komise jmenuje
ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s
výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z
praxe.
§74 (8) Předseda zkušební komise
a) má odbornou kvalifikaci v
příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně
5 let,
b) nesmí být v pracovněprávním ani
jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat,
c) nebyl vyučujícím žáků, kteří
konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
§74 (9) Předseda zkušební komise
a) řídí práci zkušební komise a
odpovídá za její činnost,
b) odpovídá za řádný průběh zkoušek a
klasifikaci,
c) je oprávněn vyloučit žáka ze
zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak
vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise
bezprostředně,
d) oznamuje žákovi hodnocení
jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.
§74 (10) Zkušební komise rozhoduje o
klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise
hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.
§75 (1) Žák vykoná závěrečnou zkoušku
úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
§75 (2) V případě, že žák zkoušku, která je
součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a
to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou
nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky
předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení
posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu
stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných
případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není
dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
§75 (3) Žák přestává být žákem školy dnem
následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li
žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června
roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné
omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen,
posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
§75 (4) Závěrečnou zkoušku lze vykonat
nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek,
termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná,
složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a
zkouškách v náhradním termínu.
Maturitní zkouška se skládá ze
společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou,
jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
§ 78
Společná část maturitní
zkoušky
§78 (1) Společná část maturitní zkoušky se
skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z
volitelné zkoušky.
§78 (2) Cizí jazyk žák volí z nabídky
stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z toho
cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem.
§78 (3) Volitelnou zkoušku koná žák z
matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo
informačně technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu
žáka nejméně na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní
vzdělávací program.
§78 (4) Zkouška z českého jazyka a zkouška z
cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se
koná písemně.
§78 (5) Písemné části zkoušek společné části
maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi
pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (dále jen „zadavatel”),
školnímu maturitnímu komisaři (dále jen „komisař”), řediteli školy a školním
inspektorům České školní inspekce. Ostatní části zkoušek jsou veřejné.
§78 (6) Žák koná společnou část maturitní
zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve
škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.
§78 (7) Žák vykoná úspěšně společnou část
maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její
součástí.
§ 79
Profilová část
maturitní zkoušky
§79 (1) Profilová část maturitní zkoušky se
skládá ze 3 povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem
národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní
menšiny.
§79 (2) Ředitel školy určí nabídku povinných
zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a
termíny konání těchto zkoušek.
§79 (3) Žák může dále konat nejvýše 4
nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené
ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě
ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále
stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek.
§79 (4) Zkoušky se konají formou
a) vypracování maturitní práce a její
obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b) ústní zkoušky před zkušební
maturitní komisí,
c) písemné zkoušky,
d) praktické zkoušky, nebo
e) kombinací dvou nebo více forem
podle písmen a) až d).
§79 (5) Obhajobu maturitní práce a ústní
zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního
ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v
případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
§79 (6) Před zahájením či v průběhu
maturitní zkoušky náleží žákům 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání
maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
§79 (7) Profilová část maturitní zkoušky je
veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o
hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z
důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu
ochrany soukromí pacienta.
§79 (8) Žák koná profilovou část maturitní
zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem
koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.
§79 (9) Žák vykoná úspěšně profilovou část
maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou
její součástí.
§ 80
Orgány zajišťující
maturitní zkoušku
§80 (1) Ministerstvo odpovídá za přípravu
a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence
přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah
zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy.
Ministerstvo je správcem[25]
registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek.
Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li
rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.
§80 (2) Ministerstvo zřizuje Centrum jako
organizační složku státu. Centrum je účetní jednotkou.
§80 (3)
§80 (4)
§80 (5) Ředitel školy zejména
a) odpovídá za zajištění podmínek
pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole,
b) jmenuje zadavatele a hodnotitele
pro společnou část maturitní zkoušky,
c) jmenuje ostatní členy zkušební
maturitní komise, vyjma jejího předsedy a
d) navrhuje pedagogické pracovníky,
kteří by měli vykonat odbornou přípravu pro výkon funkce zadavatele, komisaře
nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e).
§ 80b
a povinnost
zachovávat mlčenlivost
§80b (1) Zadání zkoušky společné části
maturitní zkoušky, jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně
nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do
okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.
§80b (2) Centrum přijímá opatření nezbytná
k tomu, aby informace označené jako veřejně nepřístupné byly zpřístupněny
výhradně osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat.
§80b (3) Zaměstnanci Centra, jakož i další
fyzické osoby, které přijdou do styku s informacemi veřejně nepřístupnými, jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o těchto informacích a neumožnit přístup k těmto
informacím neoprávněným osobám.
§80b (4) Povinnosti mlčenlivosti může
zaměstnance Centra zprostit pouze vedoucí Centra, v případě vedoucího Centra a
další fyzické osoby ministr.
§ 81
Další podmínky konání
maturitní zkoušky
§81 (1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní
nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy
zajistí předání údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání,
včetně rodného čísla žáka.
§81 (2) V případě, že žák zkoušku společné
nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou
zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví,
svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky
zadávané ministerstvem řediteli školy, v ostatních případech předsedovi
zkušební maturitní komise, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení
stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy nebo předseda zkušební
maturitní komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka
konat opravnou zkoušku.
§81 (3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné
omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky
vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
§81 (4) Ředitel školy vystaví žákovi, který
vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
§81 (5) Maturitní zkoušku lze vykonat
nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve
střední škole.
§81 (6) Žák, který již získal střední
vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona,
nekoná společnou část maturitní zkoušky. Žák, který již získal střední vzdělání
s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle předchozích právních
předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi
uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v
předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové
části v dané škole.
§81 (7) Žáci škol a tříd s vyučovacím
jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část
maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou
zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce.
§81 (8) Odlišným způsobem může být se
souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve
vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých
předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní
smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato
maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud
žák vykoná také zkoušku z českého jazyka společné části maturitní zkoušky.
§81 (9) Žák přestává být žákem školy dnem
následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák
jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy
30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
§81 (10) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem
a) termíny, formu, pravidla průběhu
a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky,
pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části
maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů;
nabídku cizích jazyků a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek
společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové
části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek,
termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky,
termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla
pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou
písemné práce;
b) postup a termíny přípravy zadání
zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky
společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou
a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s
informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení
společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu
a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob
zajišťujících maturitní zkoušky, určení předmětů, k jejichž výuce musí být
odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební
předmět, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo
komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a
jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních
maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů;
c) podrobnější pravidla o obsahu,
formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné
zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto
přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst.
d) podmínky a způsob konání
maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a
cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.
Přezkoumání průběhu a
výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
§82 (1) Každý, kdo konal
a) závěrečnou zkoušku,
b) zkoušku profilové části
maturitní zkoušky, nebo
c) dílčí zkoušku společné části
maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou,
anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně
požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo
rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek
zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení.
§82 (2) Krajský úřad rozhodne o žádosti
podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek
zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této
zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky,
které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě
výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů
podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti.
Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky
konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání
rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování
dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se
koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis.
§82 (3)
§82 (4) Každý má právo nahlédnout do všech
materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku
zkoušky.
HLAVA III
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A
ZKRÁCENÉ STUDIUM
PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO
VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM
A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S
MATURITNÍ ZKOUŠKOU
§ 83
§83 (1) Střední školy, které poskytují
střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto
oboru organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední
vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy
vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího
programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče
přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.
§83 (2) Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá
2 roky v denní formě vzdělávání.
§83 (3) V rámci přijímacího řízení do
nástavbového studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky,
jejíž obsah a formu stanoví v souladu se společným základem rámcových
vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání
nástavbového studia.
§83 (4) Nástavbové studium se ukončuje
maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který
úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.
§83 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém
studiu.
§ 84
Zkrácené studium pro
získání středního vzdělání s výučním listem
§84 (1) Střední školy, které poskytují střední
vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání
uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním
listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Zkrácené studium trvá 1 až 1,5 roku v denní formě vzdělávání; délku stanoví
rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.
§84 (2) V rámci přijímacího řízení může
ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu
stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož
studiu se uchazeč hlásí.
§84 (3) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro
získání středního vzdělání s výučním listem.
§ 85
Zkrácené studium pro
získání středního vzdělání s maturitní zkouškou
§85 (1) Střední školy, které poskytují
střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto
oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního
vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě
vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru
vzdělání.
§85 (2) Ke zkrácenému studiu pro získání
středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali
střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. V rámci
přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky,
jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru
vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
§85 (3) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro
získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.
ČÁST PÁTÁ
§ 86
Cíle vzdělávání v konzervatoři
Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí
znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním
uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon
náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v
oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v
konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život,
pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.
§ 87
Stupně vzdělání v
konzervatoři
§87 (1) Úspěšným ukončením vzdělávacího
programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a) střední vzdělání s maturitní
zkouškou,
b) vyšší odborné vzdělání v
konzervatoři.
§87 (2) Střední vzdělání s maturitní
zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu
v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém
vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém
vzdělávacím programu.
§87 (3) Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři
získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.
§ 88
Přijímání ke vzdělávání
v konzervatoři
§88 (1) Ke vzdělávání do prvního ročníku
šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří
splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před
splněním povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího
programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník
základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí
prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
§88 (2) Přijímací řízení ke vzdělávání v
konzervatoři se koná formou talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky
se postupuje podle §62 s tím, že ředitel školy zašle po vyhodnocení výsledků
talentové zkoušky uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče
rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke vzdělávání v konzervatoři, a to nejpozději
do 10. února.
§ 89
Ukončování vzdělávání v
konzervatoři
§89 (1) Vzdělávání v konzervatoři se
zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o
absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení
absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný
specialista”, zkráceně „DiS.”. Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní
zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku.
§89 (2) Vysvědčení o maturitní zkoušce a
vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání
příslušného stupně vzdělání.
§ 90
§90 (1) Účelem absolutoria v konzervatoři je
ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním
vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň
klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro
jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.
§90 (2) Absolutorium v konzervatoři je
komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných
předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka,
absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou
hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak
stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec
se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým
vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského
výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání
zkoušek stanoví ředitel školy.
§90 (3) Žák může konat absolutorium v
konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném
oboru vzdělání a
a) v šestiletém vzdělávacím programu
úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a
dějin oboru nebo maturitní zkoušku,
b) v osmiletém vzdělávacím programu
úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a
cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
§90 (4) Žák, který ukončuje vzdělávání v
konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v
termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů
podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena,
nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku.
Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise
termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat
nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální
zkoušku jmenuje ředitel školy.
§90 (5) Absolutorium v konzervatoři se koná
před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda
zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo
vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a
nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební
komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je
jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou
praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí
absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst.
§90 (6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před
zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba
je určena pro přípravu na absolutorium.
§90 (7) Zkušební komise může žákovi povolit
odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě
stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke
konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3
pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi
zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda
zkušební komise prominout.
§90 (8) Jestliže se žák nedostavil k
závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva
nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku
vykonal neúspěšně.
§90 (9) Neprospěl-li žák ze zkoušky
absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může
konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v
termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu
absolventské práce je možno konat dvakrát.
§90 (10) Žák přestává být žákem školy dnem
následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři.
Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla
mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a
povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně
ukončit.
§90 (11) Žák může vykonat absolutorium v
konzervatoři nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání.
§90 (12) Každý, kdo konal absolutorium v
konzervatoři může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen
výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při
přezkoumání se postupuje obdobně podle §82 odst. 1,
§91 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnější podmínky průběhu, organizace a ukončování
vzdělávání v konzervatoři.
§91 (2) Na vzdělávání v konzervatoři a
konzervatoř se vztahují ustanovení tohoto zákona o středním vzdělávání a
střední škole, pokud není stanoveno jinak.
ČÁST ŠESTÁ
HLAVA I
CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO
ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ,
PŘIJÍMÁNÍ KE
VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE,
§ 92
Cíle vyššího odborného
vzdělávání a stupeň vzdělání
§92 (1) Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a
prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a
poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon
náročných činností.
§92 (2) Úspěšným ukončením příslušného
akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného
vzdělání.
§92 (3) Délka vyššího odborného vzdělávání v
denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až
3,5 roku.
Přijímání ke vzdělávání
ve vyšší odborné škole
§ 93
Podmínky přijetí ke
vzdělávání ve vyšší odborné škole
§93 (1) Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a
kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných
schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
§93 (2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve
vyšší odborné škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 94
Přijímání do prvního
ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
§94 (1) Uchazeč podává přihlášku ke
vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo přijímacího
řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V přihlášce se vždy
uvádí rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno.
§94 (2) V rámci přijímacího řízení může
ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu
stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední
vzdělání s maturitní zkouškou.
§94 (3) Ředitel školy stanoví jednotná kritéria
pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do
příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení
ředitel školy hodnotí uchazeče podle
a) hodnocení znalostí uchazeče
získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy,
b) výsledků přijímací zkoušky, je-li
stanovena, a
c) dalších skutečností, které
osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
§94 (4) Předpokladem přijetí uchazeče ke
vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek zdravotní
způsobilosti pro daný obor vzdělání.
§94 (5) Ředitel školy zveřejní v dostatečném
předstihu, nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání,
doklady, které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení,
termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena,
popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být
zveřejněny na přístupném místě ve škole.
§94 (6) Pokud splní podmínky přijímacího
řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle
výsledku hodnocení přijímacího řízení.
§94 (7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o
přijetí nebo nepřijetí uchazeče k vyššímu odbornému vzdělávání do 7 dnů po
konání přijímací zkoušky nebo ode dne vydání rozhodnutí, pokud se přijímací
zkouška nekoná, nejdříve však 1. června.
§94 (8) Ředitel školy může po ukončení
prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k
naplnění předpokládaného stavu studentů.
§ 95
Přijímání do vyššího
ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole
§95 (1) Ředitel školy může uchazeče přijmout
do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci
přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o
předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit
její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným
vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy
rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
§95 (2) V případě zdravotnických oborů může
ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve
vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče
odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.
Organizace a průběh
vyššího odborného vzdělávání
§96 (1) Školní rok začíná 1. září a končí
31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období.
Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31.
srpna.
§96 (2) Vyšší odborné vzdělávání obsahuje
teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje
formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích
fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s
daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a
rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.
§96 (3) Na studenty při praktické přípravě
se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost
a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a
mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§97 (1) Uchazeč se stává studentem vyšší
odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě
stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 30. září.
§97 (2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší
odborné škole je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo
jiné ucelené části učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení
studenta.
§97 (3) V průběhu vyššího odborného
vzdělávání se studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna
oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího
vzdělání, a to na základě písemné žádosti studenta.
§97 (4) Ředitel školy může studentovi
povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může
ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a
kritéria jejího hodnocení.
§97 (5) O přestupu studenta vyšší odborné
školy do jiné vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student
hlásí. V rámci rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu
dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a
určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
§97 (6) Ředitel školy může studentovi
přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání
student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení
vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání
přerušeno. Se souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším
ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob
jejich získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i
před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody.
§97 (7) Ředitel školy je povinen přerušit
vzdělávání studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická
příprava probíhá na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám
a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle
lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky.
§97 (8) Ředitel školy může studentovi, který
nesplnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný
ročník, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních
výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
§98 (1) Student může zanechat vzdělávání na
základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Student přestává být
studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení
řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání,
pokud jde o den pozdější.
§98 (2) Jestliže se student neúčastní po
dobu nejméně 20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena,
vyzve ho ředitel školy písemně, aby neprodleně doložil důvody své
nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by
vzdělávání zanechal. Jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší
odborné školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako
by posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být
studentem vyšší odborné školy.
§ 99
Hodnocení výsledků
vzdělávání studentů
§99 (1) Studenti jsou hodnoceni vždy za
příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student
koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je
student hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný vzdělávací program.
Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do
jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o
jejich absolvování.
§99 (2) Do vyššího ročníku postoupí student,
který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro
příslušný ročník.
§99 (3) V případě, že nelze studenta
hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být
hodnocení studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce
následujícího období.
§ 100
Ředitel školy uzná ucelené dosažené
vzdělání studenta, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným
prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat,
pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a
od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z tohoto
vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy
dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela z vyučování a z
hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
Ukončování vyššího
odborného vzdělávání
Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje
absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o
absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší
odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista” (zkráceně
„DiS.”).
§102 (1) Podmínkou pro absolutorium je
úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze
zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské
práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika
studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská
práce a její obhajoba může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.
§102 (2) Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1
řádný termín absolutoria ve školním roce.
§102 (3) Absolutorium se koná před zkušební
komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.
§102 (4) Zkušební komise má stálé a další
členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo
vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel
studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící,
který vyučuje daný předmět, vedoucí absolventské práce a oponent. Členem
zkušební komise může být jmenován také odborník z praxe. Předsedu komise
jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení §74 odst.
§102 (5) Neprospěl-li student z některé
zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z
této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu
absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je
možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.
§102 (6) Pokud se student ke zkoušce nebo
obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních
dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z
důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku.
Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise
prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou
zkoušku.
§102 (7) Student přestává být studentem vyšší
odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium.
Nevykonal-li student úspěšně absolutorium, zachovávají se mu práva a povinnosti
studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání
řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy
nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje
se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně.
§102 (8) Absolutorium lze vykonat nejpozději
do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.
§102 (9) Každý, kdo konal zkoušku absolutoria
nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen
výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku.
Při přezkoumání se postupuje obdobně podle §82 odst. 1,
Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího
řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů konání
přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti
o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, podmínky konání odborné
praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a
podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání absolutoriem.
HLAVA II
AKREDITACE VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
§104 (1) Vzdělávací program v příslušném
oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu podléhá akreditaci, kterou
uděluje ministerstvo; v případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s
předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího
programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasem Ministerstva
vnitra a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na přípravu k výkonu
regulovaného povolání též s předchozím stanoviskem příslušného uznávacího
orgánu[1],
zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto
povolání.
§104 (2) Je-li vzdělávací program akreditován
a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou školu do školského rejstříku, lze ke
vzdělávání v tomto programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky a přiznávat
označení absolventa vyšší odborné školy.
§105 (1) Žádost o akreditaci vzdělávacího
programu se podává ministerstvu. Ministerstvo žádost neprodleně postoupí
Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání (dále jen „Akreditační
komise”). Akreditační komise posoudí vzdělávací program z obsahového a
odborného hlediska a do 120 dnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, sdělí
ministerstvu stanovisko.
§105 (2) Ministerstvo rozhodne o akreditaci
vzdělávacího programu do 30 dnů od obdržení stanoviska Akreditační komise.
§105 (3) Ministerstvo akreditaci neudělí,
jestliže
a) vzdělávací program nesplňuje náležitosti
uvedené v §6 odst. 1,
b) vzdělávací program není z hlediska
obsahu v souladu s cíli a zásadami stanovenými tímto zákonem.
§105 (4) Ministerstvo akreditaci neudělí též
v případě, že Akreditační komise vydala k žádosti o akreditaci vzdělávacího
programu nesouhlasné stanovisko.
§105 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu.
§106 (1) Akreditace vzdělávacího programu se
uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě
studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení
platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení §105.
§106 (2) Během uskutečňování akreditovaného
vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny
vzdělávacího programu.
§106 (3) Akreditace vzdělávacího programu
zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku.
§ 107
§107 (1) Akreditační komise vydává stanoviska
k vzdělávacím programům v rámci řízení o akreditaci, a dále posuzuje i jiné
záležitosti týkající se vyššího odborného vzdělávání, které jí předloží ministr
školství, mládeže a tělovýchovy.
§107 (2) Akreditační komise má dvacet jedna
členů. Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a
tělovýchovy z odborníků z vysokých škol, vyšších odborných škol a z praxe.
§107 (3) Členové Akreditační komise jsou
jmenováni na dobu 6 let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě po sobě jdoucí
funkční období.
§107 (4) Členové Akreditační komise jsou při
výkonu své funkce nezávislí.
§107 (5) Vnitřní organizaci, způsob jednání
Akreditační komise a důvody pro odvolání jejího člena upraví statut Akreditační
komise, který vydá ministerstvo. Ministerstvo může měnit statut Akreditační
komise jen po projednání s Akreditační komisí. Statut Akreditační komise a jeho
změny ministerstvo zveřejní ve Věstníku.
§107 (6) Činnost Akreditační komise
materiálně, organizačně a finančně zabezpečuje ministerstvo.
ČÁST SEDMÁ
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO
VZDĚLÁNÍ
§108 (1) Absolvent zahraniční školy, který
získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání
v zahraničí (dále jen „zahraniční vysvědčení”), může požádat krajský úřad
příslušný podle místa pobytu žadatele o
a) vydání osvědčení o uznání
rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo
b) rozhodnutí o uznání platnosti
zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace”).
§108 (2) Osvědčení o uznání rovnocennosti
zahraničního vysvědčení vydá krajský úřad v případech, kdy je Česká republika
vázána mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se
zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána. Pokud ze zahraničního
vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel
také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.
§108 (3) Pokud Česká republika není vázána
mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde
je zahraniční škola zřízena a uznána, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na
základě předloženého originálu zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřené
kopie. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných
předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené
vzdělání získal.
§108 (4) Pokud mezinárodní smlouva nestanoví
jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení
a skutečnost, že škola je uznána na území státu, kde bylo zahraniční vysvědčení
vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a
dále ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola,
která vysvědčení vydala, popřípadě notářem na území takového státu. K žádosti
se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů o vzdělání uvedených v
odstavcích
§108 (5) V případě, že krajský úřad v rámci
řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se
v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice
podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v
zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nepředloží rámcový obsah
vzdělávání uvedený v odstavci 3 nebo nesplní požadavky uvedené v odstavci 4,
nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku. Krajský úřad žádost o nostrifikaci
zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně.
Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační
zkoušku z předmětu český jazyk a literatura.
§108 (6) Ministerstvo rozhoduje o
nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se
vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem.
Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí obdobně.
§108 (7) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení
o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v
oblasti činnosti policie a požární ochrany.
§108 (8) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení
vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky,
složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a způsob jejího rozhodování.
§108 (9) Jde-li o osobu, které byla v České
republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní
ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany[26a]
nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky
pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako
uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavcích 1 až
ČÁST OSMÁ
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ,
JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 109
§109 (1) Základní umělecké vzdělávání
poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké
vzdělávání se uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola
připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v
konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo
pedagogickým zaměřením.
§109 (2) Základní umělecká škola organizuje
přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným
počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé.
§ 110
§110 (1) Jazykové vzdělávání poskytuje
jazykové vzdělání v cizích jazycích. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se
uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
§110 (2) Vzdělávání v jazykové škole s právem
státní jazykové zkoušky může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní,
státní jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální.
Státní jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové
škole s právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané státní
jazykové zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.
§110 (3) Státní jazykové zkoušky se skládají
z části písemné a z části ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části
zkoušky a stanovuje termíny konání zkoušek.
§110 (4) Státní jazykové zkoušky v
jednotlivých jazycích se konají před zkušební komisí. Předsedu komise pro
státní jazykové zkoušky a předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky
jmenuje ministerstvo, další členy těchto komisí jmenuje ředitel školy.
Předsedou komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé
jazyky může být ten, kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a vykonával přímou
pedagogickou činnost nejméně 5 let.
§ 111
§111 (1) Zájmové vzdělávání poskytuje
účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé
oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové
vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních
klubech.
§111 (2) Střediska volného času se dále
podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se
školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a
žáků.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do základního uměleckého
vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu,
organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání
státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich
zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních
jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci
zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a podmínky
organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.
ČÁST DEVÁTÁ
§ 113
§113 (1) V rámci dalšího vzdělávání může
každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat
za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole
jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce,
absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního
předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního
předmětu, uskutečňované v dané škole.
§113 (2) Jednotlivou zkoušku lze konat na
základě přihlášky podané
a) vedoucímu Centra, pokud uchazeč
hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné
části maturitní zkoušky;
b) řediteli školy podle odstavce 1
v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20
dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat.
Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu
přiděleno, jinak datum a místo jeho narození.
§113 (3) Na konání, organizaci, průběh a
hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá
a) závěrečné zkoušce, se obdobně
použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,
b) absolutoriu, se obdobně použijí
ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,
c) zkoušce maturitní zkoušky, se
obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s
výjimkou:
1. jmenování předsedy zkušební
maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a)
vedoucí Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel
školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;
2. termínů konání jednotlivé zkoušky,
které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v
případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2
písm. b) ředitel školy.
§113 (4) Jednotlivá zkouška podle odstavce
2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé
zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti
opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti
o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění
uchazeče ke zkoušce.
§113 (5) Pokud se jedná o praktickou
zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o
zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání
jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu
stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování
může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže
odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.
§113 (6) Centrum a v případech podle
odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé
zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.
§113 (7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku
nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po
uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky
podle odstavce 2.
§113 (8) Dokladem o úspěšném vykonání
jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech
podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b)
škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v
případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k
výkonu zdravotnického povolání.
§113a (1) Vykonání jednotlivých zkoušek se
poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem
státního rozpočtu, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající
činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala
zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních
prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou
zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.
§113a (2) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé
zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky,
formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále
nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou
úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely
poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající
činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.
§ 113b
Uznávání dalšího
vzdělání a částečného vzdělání
§113b (1) Osvědčení o získání dílčí
kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu[26a],
se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.
§113b (2) Osvědčení o získání dílčí
kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu[26a],
se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.
§ 113c
Vykonání závěrečné
zkoušky, maturitní
zkoušky nebo
absolutoria v konzervatoři
§113c (1) Osoba s alespoň základním vzděláním,
která podle zvláštního právního předpisu[26a]
získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných
způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu
všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez
předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího
úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva
stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání
za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v
odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání
umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím
určeném termínu. V
případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části
maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním
předpisem.
§113c (2) Osoba uvedená v odstavci 1 může
závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i
pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných
podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem,
krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením
úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává
činnost dané školy.
§113c (3) Odstavce
Stupeň vzdělání lze bez předchozího
vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání
zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým
a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem
příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním
závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.
§ 114
Odborné kursy, kursy
jednotlivých předmětů,
pomaturitní
specializační kursy
§114 (1) Právnické osoby, které vykonávají
činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle
vzdělávacích programů uvedených v §3 uskutečňovat odborné kursy, kursy
jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní
specializační kursy.
§114 (2) Odborné kursy a kursy jednotlivých
předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole
jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností
potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.
§114 (3) Pomaturitní specializační kursy jsou
určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností,
které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují
kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.
§114 (4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují
stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení
kursu podle odstavce 1 je osvědčení.
§114 (5) Účastníci vzdělávání podle odstavce
1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.
§114 (6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů
vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů,[27]
další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle
zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.[28]
ČÁST DESÁTÁ
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A
ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 115
Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků
Zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků
škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v
otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají
informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci
podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a
dalších akcí.
§ 116
Školská poradenská zařízení zajišťují
pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská
zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují
odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně
výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo
studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení
spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a
rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.
§ 117
Školská výchovná a
ubytovací zařízení
§117 (1) Školská výchovná a ubytovací
zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena
a) vzdělávání, sportovní a zájmové
činnosti v době mimo vyučování,
b) celodenní výchovu, ubytování a
stravování, popřípadě
c) zotavovací pobyty dětí a žáků ve
zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání.
§117 (2) Školská výchovná a ubytovací
zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v
období školních prázdnin.
§ 118
Školská zařízení pro
zájmové vzdělávání
Školská zařízení pro zájmové
vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací,
zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro
žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.
§ 119
V zařízeních školního stravování se
uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve
škole, ve školském zařízení podle §117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských
zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně
výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování
zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a
to za úplatu.
§ 120
Školská účelová zařízení podle účelu,
k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich
činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo
ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní,
knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance,
zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky
pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.
§121 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu
jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo
umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo
ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat
veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování
poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
§121 (2) Ministerstvo stanoví v dohodě s
Ministerstvem zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky
organizace školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu
poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a
rozpětí finančních normativů na nákup potravin.
ČÁST JEDENÁCTÁ
HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ,
ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST
A ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ
A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 122
Hmotné zabezpečení a
odměny za produktivní činnost
§122 (1) Žákům středních škol a studentům
vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba,
která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní
činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality
produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti
odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato
osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost,
která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro
stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné
délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával
produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní
činnost úměrně upraví.
§122 (2) Dětem v mateřských školách, žákům
základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné
zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a
ve školském zařízení podle §117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby
ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze
poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.
§122 (3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2
zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost
školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí
nebo svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se
zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.
§122 (4) Školní stravování se zajišťuje
přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické
osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat
školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v
případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými
církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k
výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,[6] s
předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými
normami.
§122 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.
§ 123
Úplata za vzdělávání a
školské služby
§123 (1) Vzdělávání v základních a středních
školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve
vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické
osoby, která vykonává činnost dané školy.
§123 (2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň
vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která
vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v posledním
ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v
přípravné třídě základní školy se poskytuje bezúplatně.
§123 (3) Školské služby lze poskytovat za
úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského
zařízení.
§123 (4) Výši úplaty podle odstavců 1 až 3
stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo
svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců
1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou
osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol
a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí,
žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo
školského zařízení.
§123 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo
osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání,
vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a
jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 124
Hlavní činnost a
zřizovatel školské právnické osoby
§124 (1) Školská právnická osoba je
právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je
poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v §3 a školských
služeb podle tohoto zákona.
§124 (2) Zřizovatelem školské právnické osoby
může být
a) ministerstvo, kraj, obec nebo
svazek obcí,
b) jiná právnická osoba nebo fyzická
osoba.
§124 (3) Školskou právnickou osobu může
zřídit společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo více
zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. b).
§124 (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak,
použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby
přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku
obchodních společností.
§124 (5) Pokud tento zákon nestanoví jinak,
použijí se ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby
přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o
přeměnách obchodních společností a družstev.
§ 125
Zřízení a vznik školské
právnické osoby
§125 (1) Školská právnická osoba zřizovaná
jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.
§125 (2) Školská právnická osoba zřizovaná
společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.
§125 (3) Zřizovací listina nebo zřizovatelská
smlouva (dále jen „zřizovací listina”) musí obsahovat
a) název a sídlo školské právnické
osoby,
b) název, sídlo a identifikační číslo
zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení,
datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na
území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou,
c) označení statutárního orgánu podle
§131 a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby,
d) druhy škol a druhy a typy
školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,
e) předmět, podmínky a rozsah
doplňkové činnosti v případě školské právnické osoby zřizované ministerstvem,
krajem, obcí nebo svazkem obcí, je-li doplňková činnost této školské právnické
osobě povolena,
f) vymezení způsobu majetkového
zajištění činnosti školské právnické osoby,
g) počet členů rady v případě školské
právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle §124
odst. 2 písm. b),
h) v případě více zřizovatelů způsob
výkonu práv a povinností zřizovatele podle tohoto zákona,
i) vymezení doby, na kterou je
školská právnická osoba zřízena.
§125 (4) Zřizovací listina školské právnické
osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle §124 odst. 2
písm. b) může též určit školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí
likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též
stanovit, že určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný
v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.
§125 (5) Školská právnická osoba vzniká dnem
zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených tímto
zákonem.