Střední průmyslová škola stavební Lipník nad Bečvou

Klasifikační řád

Vnitřní směrnice č .2

Označení směrnice:	Klasifikační řád
Číslo jednací:	SPŠS – 314/2011
Vydává:	SPŠ stavební Lipník nad Bečvou
Datum vydání:	1.2.2011
Schvalovací orgán:	školská rada
Datum schválení:	27.1.2011
Závaznost:	pro žáky a pedagogické pracovníky školy
Platnost:	od 1.2.2011
Nahrazuje:	-
Počet stran:	16
Přílohy:	4

1. Úvod

Zákon č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č.13/2005 Sb. ve znění Vyhlášky č.374/2006 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři stanoví pravidla pro hodnocení žáků, která vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů – učebních osnov. Pravidla jsou podle §30, odst.2 školského zákona součástí školního řádu a obsahují :

• zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,
• kritéria stupňů prospěchu,
• podrobnosti o komisionálních zkouškách,
• průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
• průběh a způsob hodnocení v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu,
• průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.

2. Klasifikační řád

2.1 Hodnocení a klasifikace žáků

Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

2.2 Zásady hodnocení a klasifikace žáků

(1) Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení a klasifikace průběžná a celková.

(2) Průběžné hodnocení a klasifikace se uplatňují při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech.

(3) Celkové hodnocení a klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí.

2.3 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka se vyjadřuje klasifikací.

(2) Klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se vyjadřuje těmito stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení místo stupně prospěchu „nehodnocen“ .

Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení „uvolněn“.

(3) Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí tito stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu určuje na základě průběžné klasifikace za příslušné období a kvality práce. Stupeň prospěchu není aritmetickým průměrem známek za příslušné období.

(4) Při průběžném i celkovém hodnocení a klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Učitel hodnotí a klasifikuje jen probrané učivo, dodržuje zásady pedagogického taktu. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí se provádí až po procvičení učiva.

(5) Zkoušení se provádí před kolektivem třídy, výjimkou je zkoušení žáka s diagnostikovanou vývojovou poruchou, kdy je psychologem doporučený jiný způsob zkoušení.

(6) Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.

(7) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

(8) Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména:

· soustavným diagnostickým pozorováním žáků,

· soustavným sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování,

· kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

· různými druhy zkoušek – ústní, písemné, grafické, pohybové, didaktické testy,

· analýzou výsledků různých činností žáků,

· konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s výchovným poradcem,

· rozhovorem se žákem a zákonnými zástupci nezletilého žáka.

(9) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení a klasifikaci. Podklady o klasifikaci uchovává minimálně po dobu, kdy se mohou zákonní zástupci a zletilí žáci odvolat proti klasifikaci.

(10) Žák musí být z vyučovacího předmětu hodnocen ústně, písemně nebo prakticky alespoň 3x za každé klasifikační období.

(11) V dálkovém studiu je žák zkoušen z každého vyučovacího předmětu jednou na konci klasifikačního období. Formu přezkoušení volí vyučující podle charakteru vyučovaného předmětu. Při hodnocení a klasifikaci v tomto studiu se přihlíží též ke znalostem žáka v kontrolní části konzultací, popřípadě k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu.

(12) Počet kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví vyučující po dohodě v předmětové komisi a na základě schválených uč. dokumentů.

(13) Učitel oznamuje žákovi výsledek každého jeho hodnocení a klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 15 dnů.

(14) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně za celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

(15) Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce nebo praktické zkoušky zapíše příslušný vyučující to třídní knihy s min. týdenním předstihem. V jednom dni mohou žáci denního studia konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Opravené písemné práce se předkládají žákům k nahlédnutí. Na požádání se předkládají k nahlédnutí zákonnému zástupci žáka.

(16) Zpravidla na konci každého čtvrtletí se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování.

(17) Při celkovém hodnocení a klasifikaci žáka v předmětu přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat ve výkonech pro určitou indispozici.

(18) Na konci klasifikačního období v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o hodnocení a klasifikaci, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do matriky žáka. Třídní učitel přepíše hodnocení žáka do elektronické matriky žáka a vyhotoví tiskový výstup za svoji třídu.

(19) Zákonný zástupce žáka a žák jsou informování průběžně o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména:

· prostřednictvím záznamů ve studijních průkazech,

· třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách,

· třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zákonní zástupci žáka nebo žák požádají,

· třídním učitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem,

· při přestupu žáka na jinou střední školu zašle ředitel školy všechny doklady a záznamy o něm řediteli střední školy, do které žák přestupuje. Při přestupu během školního roku zašle ředitel střední školy též výpis z klasifikačních záznamů k datu přestupu, popřípadě i předběžný návrh klasifikace.

· elektronickými komunikačními prostředky

2.4 Rozdělení klasifikace

(1) Pro potřeby klasifikace se vyučovací předměty rozdělují do skupin:

· předměty všeobecně vzdělávací, odborné,

· praxe

· tělesná výchova.

(2) Žáci dálkového studia absolvují podle ŠVP pouze odborné předměty.

2.4.1 Klasifikace ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Klasifikace Kritéria	Výborný 1	Chvalitebný 2	Dobrý 3	Dostatečný 4	Nedostatečný 5
ucelenost,přesnost a trvalost osvojené požadovaných poznatků a schopnost vyjádřit je	ovládá poznatky, fakta, pojmy … uceleně a přesně a plně chápe vztahy mezi nimi	ovládá … …v podstatě přesně, uceleně	má nepodstatné mezery	má závažné mezery	má závažné a značné mezery
kvalita a rozsah získaných vědomostí vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti	pohotově vykonává požadované činnosti	pohotově vykonává	nedostatky, které dovede za pomoci učitele korigovat	málo pohotový, větší nedostatky	velmi podstatné nedostatky
schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úkolů	samostatně a tvořivě uplatňuje	podle menších podnětů učitele uplatňuje	dopouští se chyb dovede korigovat za pomoci učitele	závažné chyby	velmi závažné chyby
schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktické činnosti	samostatně a tvořivě	menší podněty učitele	nutné podněty učitele	nesamostatnost	velmi podstatné nedostatky neuplatní ani za pomoci učitele
kvalita myšlení – logika,samostatnost tvořivost	myslí logicky správně, samostatnost a tvořivost se projevuje	myslí správně, převažuje logika	myslí vcelku správně, málo tvořivě	logika myšlení - závažné chyby	nesamostatné logické nedostatky
ústní a písemný projev,přesnost, výstižnost	správný, přesný, výstižný, estetický,grafický projev je přesný a estetický	menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, estetický,bez větších nepřesností	nedostatky ve správnosti a přesnosti, méně estetický	vážné nedostatky, málo estetický	závažné nedostatky
kvalita výsledků činnosti a komunikativnost	kvalitní	bez podstatných nedostatků	častější nedostatky	nedostatky , pomoc učitele	nepomůže ani pomoc učitele
osvojení účinných metod samostatného studia	schopen samostatně studovat,poznatky si rozšiřuje nad rámec doporučené literatury	samostatně nebo s menší pomocí,chápe vztahy mezi fakty a pojmy	studium podle návodu	velké těžkosti, o zvládnutí probraného učiva nejeví zájem	nezvládá sam.studium, nejeví zájem, podvádí při zkoušení

Nehodnocen

Žák není hodnocen, když jeho absence v daném pololetí a předmětu přesáhne 20% (neplatí pro žáky dálkového studia) nebo když žák v daném období není alespoň 3x průběžně klasifikován nebo neodevzdal grafické, laboratorní a jiné práce v určeném termínu nebo se prokazatelně vyhýbá přezkoušení. V takovém případě musí absolvovat přezkoušení v náhradním termínu určeném ředitelem podle zákona č.561/2004Sb., §69, odst. 5 a 6. Výjimku je nutno projednat na pedagogické radě.

2.4.2 Klasifikace praxe

Praxe se hodnotí podle této stupnice:

Klasifikace Kritérium	Výborný 1	Chvalitebný 2	Dobrý 3	Dostatečný 4	Nedostatečný 5
Vztah k práci K praktickým činnostem	Soustavný kladný vztah	Kladný vztah	Převážně kladný vztah s výkyvy	Malý zájem,bez zájmu	Neprojevuje žádný zájem o práci
Osvojení praktických dovedností a návyků	Pohotově, samostatně, tvořivě	Samostatně, bez podstatných chyb	Dopouští se chyb, je potřeba občasná pomoc	Dopouští se větších chyb	Nedokáže ani s pomocí UP
Využití získaných teoretických vědomostí	Pohotově samostatně	Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou	Za pomoci UOV	Soustavná pomoc UP	Nedokáže ani s pomocí UP
Aktivita samostatnost tvořivost iniciativa v praktických činnostech	Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce s malými chybami	V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby	Občasná pomoc UP	Soustavná pomoc UP	Nezvládá ani s pomocí
Kvalita výsledků činností	Bez vážných nedostatků	Drobné nedostatky	Má nedostatky	Závažné nedostatky	Nedokončené, neúplné, nepřesné ,nedosahuje předepsaných parametrů
Organizace práce a pracoviště Dodržování pořádku na pracovišti	Účelná Pořádek	Účelná Pořádek	Méně účelná Méně dbá na pořádek	Jen se soustavnou pomocí UP Opakované nedostatky v pořádku	Nedokáže si zorganizovat Nedbá na pořádek
Dodržování bezpečnostních předpisů , ústroj žáků	Ano V pořádku	Ano V pořádku	Občas drobné nedostatky	Méně dbá opakované nedostatky	Nedodržuje Neovládá trvalé nedostatky v ústroji
Hospodárné využívání materiálů Překonávání překážek v práci	Ano Aktivně překonává překážky	Ano s malými chybami S občasnou pomocí UP	Na podněty UP je schopen … S častou pomocí UP	Porušuje Jen s pomocí UP	Nevyužívá hospodárně
Obsluha a údržba zařízení pomůcek nástrojů, nářadí, měřidel	Vzorně	S drobnými nedostatky	Musí být podněcován, usměrňován	Vážnější nedostatky	Závažné nedostatky

(1) Při hodnocení a klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí vyučovacích předmětů, postupuje učitel praxe podle bodu 2.4.1.

(2) Při hodnocení a klasifikaci praxe v oborech vzdělání se přihlíží k hodnocení žáka na pracovištích ve smluvních organizacích (soustředěná praxe)

Nehodnocen

Žák není hodnocen, když jeho absence v daném pololetí a předmětu přesáhne 20% nebo když žák v daném období není alespoň 3x průběžně klasifikován nebo neodevzdal grafické, laboratorní a jiné práce v určeném termínu. V takovém případě musí absolvovat přezkoušení v náhradním termínu určeném ředitelem podle zákona č.561/2004 Sb., §69, odst. 5 a 6. Výjimku je nutno projednat na pedagogické radě.

2.4.3 Klasifikace tělesné výchovy

Při hodnocení je nutné přihlížet ke zdravotnímu stavu žáka, jeho schopnostem a tělesným předpokladům. Hodnocení má komplexní charakter a zohledňuje aktivní přístup a snahu co nejlépe splnit zadané úkoly podle možností a tělesných předpokladů a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka. Hodnocení zahrnuje dosaženou výkonnost při plnění sportovních disciplín. Při průběžném hodnocení a klasifikaci se hodnotí teoretická část podle článku 2.4.1.

Tělesná výchova se hodnotí podle této stupnice:

Klasifikace Kritérium	Výborný 1	Chvalitebný 2	Dobrý 3	Dostatečný 4	Nedostatečný 5
Přístup k tělesné výchově	aktivní,tvořivý, samostatný, reprezentuje školu ve sportovních soutěžích	převážně aktivní,tvořivý, samostatný	méně aktivní, tvořivý,samostatný	málo aktivní, tvořivý,samostatný	pasivní,nepřátelský postoj.
Dosahované výkony	cvičení provádí přesně,dosahuje požadovaných limitů i výkonů	cvičení plní s malými chybami,kondičně roste a dosahuje standardních výsledků	cvičení provádí méně přesně (chybně), kondičně neroste	cvičení provádí špatně, je nepozorný	odmítá cvičit,nemá snahu na zlepšení své kondice,je nepozorný
Zájem o zvyšování tělesné zdatnosti	má aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti	převážně aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti	méně aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti	nemá zájem na zvyšování fyzické zdatnosti,nezájem na plnění zadaných úkolů
Připravenost k tělesné výchově	má vždy cvičební úbor a odpovídající obuv	má vždy cvičební úbor a odpovídající obuv	opakovaně zapomíná cvičební úbor a odpovídající obuv	opakovaně zapomíná cvičební úbor a odpovídající obuv	opakovaně nenosí cvičební úbor a odpovídající obuv
Motivace žáka	má snahu dosáhnout co nejlepších výkonů v disciplínách, kterých je schopen	má snahu dosáhnout co nejlepších výkonů v disciplínách, kterých je schopen	má snahu dosáhnout dobrých výkonů v disciplínách, kterých je schopen	nemá snahu dosahovat ani dobrých výkonů v disciplínách, kterých je schopen	bez motivace,bez snahy,snaží se vyhýbat TV
Bezpečnost a ochrana zdraví	je zodpovědný a dbá bezpečnostních pokynů , cvičí bez dopomoci	je zodpovědný a dbá bezpečnostních pokynů, cvičí s mírnou dopomocí	dbá bezpečnostních pokynů, dopomoc je nezbytná	nedbá bezpečnostních pokynů, silná dopomoc (spoléhá na ni)	ohrožuje svým jednáním bezpečnost a zdraví své a ostatních žáků,odmítá nastoupit k výkonu

Nehodnocen

Žák není hodnocen, když jeho absence v daném pololetí a předmětu přesáhne 20% nebo když žák v daném období není alespoň 3x průběžně klasifikován nebo pro nepřipravenost nebo ze zdravotních důvodů nemohl provádět plánované činnosti ve stanoveném rozsahu.

Do celkové absence nebudou započítávány hodiny, které jsou řádně omluveny lékařem. V takovém případě musí absolvovat přezkoušení v náhradním termínu určeném ředitelem podle zákona č.561/2004Sb.,§69, odst. 5 a 6. Výjimku je nutno projednat na pedagogické radě.

Uvolněn

Na základě lékařské zprávy a se souhlasem rodičů u nezletilých žáků je možné žáka na základě rozhodnutí ředitele školy zcela nebo částečně uvolnit z hodin tělesné výchovy. Žádost o uvolnění je žák povinen podat řediteli školy neprodleně po obdržení lékařské zprávy. V případě úplného uvolnění žák nenavštěvuje hodiny tělesné výchovy a na vysvědčení je hodnocen slovně "uvolněn".

Zařazení žáka do zdravotní tělesné výchovy

Žák je zařazen do zdravotní tělesné výchovy na základě lékařské zprávy s doporučením o přeřazení do zdravotní skupiny se sníženou zdravotní způsobilostí se souhlasem rodičů u nezletilých žáků a na základě rozhodnutí ředitele školy. Vhodnost zařazení dokládají řediteli školy učitelé TEV na základě analýzy zhodnocení a doporučení pohybových úlev.

2.5 Hodnocení chování žáků

2.5.1 Výchovná a kázeňská opatření

Výchovná opatření	Udělení výchovných opatření:	Pedagogický pracovník:
		Třídní učitel	Ředitel
Pochvaly:
Pochvala ředitele školy	Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.	zaznamenává do dokumentace školy)	Neprodleně oznámí prokazatelně žákovi a zákonnému zástupci + důvody udělení
Pochvala třídního učitele		Neprodleně oznámí prokazatelně žákovi a zákonnému zástupci + důvody udělení zaznamenává do dokumentace školy	po projednání s ředitelem školy
		zaznamenává do dokumentace školy
Kázeňská opatření:
Napomenutí třídního učitele	zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem	Neprodleně oznámí prokazatelně žákovi a zákonnému zástupci + důvody udělení zaznamenává do dokumentace školy
Napomenutí učitele odborného výcviku	zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem	zaznamenává do dokumentace školy
Důtka třídního učitele	zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem	Neprodleně oznámí prokazatelně žákovi a zákonnému zástupci + důvody udělení zaznamenává do dokumentace školy	neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy.
Důtka ředitele školy	zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem	zaznamenává do dokumentace školy	Neprodleně oznámí prokazatelně žákovi a zákonnému zástupci + důvody udělení
Podmíněné vyloučení ze školy	Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy	V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Ředitel rozhodne do 2 měsíců /§31 odst. 4 školského zákona/. Ředitel informuje o rozhodnutí pedagogickou radu.		Správní řízení
Vyloučení ze školy				Správní řízení

Pravidla chování žáků školy upravuje školní řád.

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

(3) Výchovná a kázeňská opatření se zaznamenávají do matriky žáka.

2.5.2 Klasifikace chování žáků

(1) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

(2) Klasifikaci chování žáků určuje třídní učitel po projednání s učiteli vyučujícími ve třídě a ředitelem školy.

(3) Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování - školní řád . Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci v dalším klasifikačním období.

(4) Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodní v matrice žáka.

(5) Klasifikace chování a kázeňská opatření žáků:

Klasifikace chování žáka	Kázeňská opatření
	Napomenutí třídního učitele /NTU/	Důtka třídního učitele /DTU/	Důtka ředitele školy/DŘŠ/	Podmíněné vyloučení	Vyloučení
1 žáku nebyla udělena žádná kázeňská opatření nebo uděleno NTU nebo DTU nebo a kázeňské opatření bylo účinné	nevhodné chování	opakované nevhodné chování
	neuposlechnutí pokynů pracovníka školy	opakované neuposlechnutí pokynů pracovníka školy
	opakované zapomínání	opakované zapomínání
	opakované drobné porušení školního řádu	opakované porušení školního řádu
	opakovaný pozdní příchod do školy	opakovaný pozdní příchod do školy
	pozdní omluvení absence	pozdní omlouvání absence
		neomluvená absence max. 1 hod
2 nebyla účinná kázeňská opatření NTU, DTU. nebo udělena důtka ředitele školy			Uděluje se obvykle po udělení předchozích výchovných opatření nebo vážné porušení školního řádu,
			neomluvená absence do 15 hod
3 nebyla účinná kázeňská opatření NTU, DTU, DŘŠ a uděleno podmíněné vyloučení nebo vyloučení			neomluvená absence nad 15 hod.	Uděluje se obvykle po udělení předchozích výchovných opatření nebo hrubé porušení školního řádu: ohrožení zdraví, úmyslné poškození majetku školy, požívání alkoholu, šikanování	V době trvání podmínky se dopustí dalšího přestupku nebo se dopustí zvláště nebezpečného jednání ohrožující zdraví a život žáků a jednání ohrožující výchovu a vzdělávání ostatních žáků, krádeže, přechovávání a distribuce drog,apod.
Poznámka . Při řešení neomluvené absence se postupuje podle: Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č.j.10194/2002-14				neomluvená absence 10-35 hod	neomluvená absence nad 35 hodin

(6) Za závažné zaviněné porušení zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, při němž ředitel školy rozhodne o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy se považují:

a) hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy,

b) úmyslné fyzické útoky vůči spolužákům, šikanování, snižování osobní důstojnosti spolužáků, projevy xenofobie či rasismu

c) nošení, rozšiřování a užívání drog a jiných návykových látek v prostorách školy i mimo školu při činnostech organizovaných školou,

d) úmyslné poškození majetku školy se škodou převyšující 2000,- Kč,

e) jiné společensky nebezpečné přestupky a trestné činy,

f) opakované vědomé neplnění studijních povinností, kdy se žák bez řádné omluvy nedostaví ke zkoušce v náhradním termínu nebo k přezkoušení pro absenci větší než 20% z celkového počtu odučených hodin v jednotlivých povinných předmětech.

Proti rozhodnutím ředitele školy o podmíněnému vyloučení nebo o vyloučení ze školy se lze odvolat k odboru školství Krajského úřadu Olomouckého kraje do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u ředitele školy.

(7) Chování neovlivňuje hodnocení a klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

(8) Výjimky z klasifikace chování a kázeňských opatření se musí projednat a zdůvodnit na pedagogické radě.

(9) Chování žáků dálkového studia se neklasifikuje.

2.6 Celkové hodnocení žáka

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

(2) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:

· Prospěl(a) s vyznamenáním

· Prospěl(a)

· Neprospěl(a)

· Nehodnocen(a).

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném vyučovacím předmětu horší než stupeň 2-chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré.

(4) Žák prospěl, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu vyjádřena stupněm

5- nedostatečný.

(5) Žák neprospěl, je-li klasifikace z některého povinného vyučovacího předmětu vyjádřena stupněm 5- nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí.

2.7 Komisionální zkoušky

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

· požádá-li zletilý žák nebo zástupce nezletilého žáka o jeho přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení,

· koná-li opravné zkoušky.

(2) Komisionální zkoušku může žák v jednom dni konat maximálně jednu. Délka komisionální zkoušky je max. 30 minut.Do této doby se nezapočítává příprava žáka.

(3) Podrobnosti týkající se komisionální zkoušky včetně složení komise, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel a zveřejní je na přístupném místě ve škole-viz příloha č. 4.

(4) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Členy komise jmenuje ředitel školy. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů ,v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedy komise.Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné.

(5) O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace školy.

(6) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

2.7.1 Komisionální přezkoušení

(1) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.

(2) Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

2.7.2 Opravné zkoušky

(1) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných vyučovacích předmětů nebo na konci prvního pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku.

(2) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.

(3) Komisionální opravnou zkoušku může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy termín dřívější; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel žádosti o dřívější termín vždy.

(4) Termín opravné zkoušky je stanoven ředitelem školy nejpozději do konce příslušného školního roku, ze závažných důvodů může ředitel žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky; nejpozději však do konce září následujícího školního roku. Žák do vykonání zkoušky navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník.

(5) Třídní učitel informuje o termínu opravných zkoušek prokazatelným způsobem zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.

2.7.3 Opakování ročníku

Na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka může ředitel školy ve správním řízení povolit žáku opakovat ročník. Žádost musí obsahovat zdůvodnění.

Ředitel školy může povolit opakování ročníku pouze z objektivních důvodů , doložených v žádosti a po posouzení chování a dosavadních studijních výsledků žáka.

Objektivními důvody mohou být např. dlouhodobá omluvená absence z důvodu nemoci; závažné rodinné důvody, které mohly ovlivnit studijní výsledky žáka apod. U žáků dálkového studia se zohledňují i pracovní důvody.

Ředitel školy nemůže povolit opakování ročníku, jestliže by tím překročil maximální povolený počet žáků příslušného oboru studia, případně počet žáků ve třídě stanovený zákonem č. 561/2004Sb. a vyhláškou č 13/2004 Sb., včetně výjimek stanovených těmito zákonnými normami, popř. z jiných organizačních důvodů.

2.8 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími  potřebami

(1) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

(2) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání, klasifikaci a hodnocení.

(3) Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

(4) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

(5) Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

(6) Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

(7) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči nezletilých žáků a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

(8) V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

(9) Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami určuje následující tabulka:

Klas. stup.	Ovládnutí učiva předepsaného osnovami	Úroveň myšlení	Vyjadřování myšlenek	Aplikace vědomostí, řešení úkolů,chyby, jichž se žák dopouští	Píle a zájem o učení
1	Bezpečně ovládá	Pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti	Vyjadřování výstižné a poměrně přesné	Spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí, pracuje samostatně iniciativně, přesně, s jistotou	Aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2	Ovládá	Uvažuje samostatně	Celkem výstižné	Dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů: malé, nepříliš časté chyby	Učí se svědomitě
3	V podstatě ovládá	Menší samostatnost v myšlení	Nedovede se dosti dobře vyjádřit	Řeší za pomoci učitele; s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby	V učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4	Ovládá jen částečně, značné mezery ve vědomostech a dovednostech	Myšlení nesamostatné	Myšlenky vyjadřuje se značnými potížemi	Dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává	Malý zájem o učení, potřebuje stále pomoc a pobídky
5	neovládá	I na navádějící otázky učitele odpovídá nesprávně	I na navádějící otázky učitele odpovídá nesprávně	Praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele	Veškerá pomoc a pobízení jsou zatím neúčinné

2.9 Hodnocení nadaných žáků

(1) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost zákonného zástupce nebo zletilého žáka na základě vlastní žádosti přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy na základě školního vzdělávacího programu.

(2) Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit mimořádně nadanému nezletilému žákovi na žádost zákonného zástupce nebo zletilému žákovi s mimořádným nadáním na základě vlastní žádosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

2.10 Hodnocení žáků vzdělávaných podle individuálního vzdělávacího plánu

(1) Ředitel školy může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadanému žákovi a z jiných závažných důvodů.

(2) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušných předmětů daných školním vzdělávacím programem – učebními osnovami.

(3) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.

(4) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

2.11 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

(1) sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků

(2) sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků

(3) chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení;

(4) pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat;

(5) chyba je důležitý prostředek učení

(6) při sebehodnocení se žák snaží popsat:

-co se mu daří

-co mu ještě nejde

-jak bude pokračovat dál

(7) při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky

(8) známky nejsou jediným zdrojem motivace

2.12 Obecná ustanovení

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací.

(3) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

(4) Nelze-li žáka hodnotit v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(5) Nelze-li žáka hodnotit ve druhém pololetí, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno do konce září následujícího školního roku. Není–li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

(6) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných vyučovacích předmětů nebo na konci prvního pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z  těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku.

(7) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k ní nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději však do konce září následujícího školního roku.

2.13 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

(2) Pokud žák neprospěl, může na jeho žádost ředitel školy povolit opakování ročníku.

Hodnocení výsledků závěrečných zkoušek a maturitních zkoušek

(1) Hodnocení závěrečných zkoušek se řídí vyhláškou č.47/2005 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.

(2) Hodnocení maturitních zkoušek se řídí vyhláškou č.672/2004 Sb. o ukončování studia ve středních školách a učilištích .

V Lipníku nad Bečvou dne 10.1. 2011

Ing. Vilém Zeiner

ředitel školy

Příloha č. 1

Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002

Čj.: 10 194/2002-14

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučuje v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, následující jednotný postup při uvolňování a omlouvání žáků základních a středních škol z vyučování a při prevenci a postihu záškoláctví v základních a středních školách:

Čl. I

Prevence záškoláctví

(1) Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád. V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka, se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán.

(2) Školní docházku (omluvenou a neomluvenou nepřítomnost) žáků své třídy eviduje třídní učitel.

(3) Na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka.

Součástí prevence je:

a) pravidelné zpracovávání dokumentace o absenci žáků,

b) součinnost se zákonnými zástupci,

c) analýza příčin záškoláctví žáků včetně přijetí příslušných opatření,

d) výchovné pohovory s žáky,

e) spolupráce se školním psychologem a institucemi pedagogicko psychologického poradenství,

f) konání výchovných komisí ve škole

g)spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí apod.

Čl. II

Způsob omlouvání nepřítomnosti, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů

(1) Nepřítomnost nezletilého žáka základní a střední školy ve škole omlouvá v souladu s platnými právními předpisy zákonný zástupce žáka (popřípadě vychovatel domova mládeže, pokud jde o nezletilého žáka střední školy ubytovaného v domově mládeže); zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám.

(2) Základní a střední škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, resp. praktickým lékařem pro děti a dorost, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka (popřípadě vychovatelem domova mládeže, pokud jde o nezletilého žáka střední školy ubytovaného v domově mládeže) nebo omluvenky vystavené zletilým žákem, a to pouze v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování.

(3) Na dobu nepřítomnosti žáka ve škole, která předchází návštěvě žáka u ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, není tento lékař oprávněn vydat potvrzení o nemoci, neboť zpětně nelze jednoznačně a zodpovědně posoudit zdravotní stav žáka.

(4) Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje délky uvedené v odstavci 2.

(5) Školy a zdravotnická zařízení, tedy i praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, povinni oznamovat orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku; o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají apod.).

(6) O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje. Při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje její věrohodnost. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Seznámí zákonného zástupce nebo zletilého žáka s možnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti. Provede zápis z pohovoru (doporučený vzor - příloha č.2), do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená.

(7) Během období, kdy škola vyhodnocuje neomluvenou nepřítomnost, může ředitel školy v zájmu zjištění pravé příčiny záškoláctví žáka a jejího odstranění požádat o spolupráci odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, popř. orgány sociálně-právní ochrany dětí.

(8) Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci a zástupce rady školy, pokud byla zřízena.

(9) Pozvání zákonných zástupců na jednání školní výchovné komise se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší (doporučený vzor - příloha č.3). Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu.

(10)V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví (doporučený vzor - příloha č.3) s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. Tato ohlašovací povinnost vychází z platné právní úpravy.

(11)V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek podle ustanovení zákona, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže. Kopie hlášení o zanedbání školní docházky bude zaslána příslušnému okresnímu úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu.

Čl. III

Závěrečné ustanovení

(1) Ustanovení čl. II odst. 1 až 5 jsou stanoveny v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost České republiky.

(2) Metodický pokyn nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Mgr. Eduard Zeman

ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Příloha č. 2

STŘEDNÍ PRůMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ LIPNÍK NAD BEČVOU

Zápis Z pohovoru s žákem

Jméno žáka:

Třída:

Třídní učitel:

Dne:

Důvod pohovoru:

Přítomni:

Průběh pohovoru:

Závěr a doporučení:

Podpisy:

Třídní učitel:

Výchovný poradce:

Ředitel školy:

Zápis předán:………………………………

………………………………

podpis žáka

Příloha č. 3

STŘEDNÍ PRůMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ LIPNÍK NAD BEČVOU

Zápis Z pohovoru se zákonným zástupcem žáka

Jméno žáka:

Třída:

Třídní učitel:

Dne:

Důvod pohovoru:

Přítomni:

Průběh pohovoru:

Vyjádření zákonných zástupců:

Závěr a doporučení:

Podpisy:

Třídní učitel:

Výchovný poradce:

Ředitel školy:

Zápis předán:………………………………

…..………………………………

podpis zákonného zástupce

Příloha č. 4

Podrobnosti týkající se komisionálních zkoušek (podle Vyhl. č. 374/2006 Sb. § 6,odst. 4)

Ředitel určí nejméně 3 člennou komisi (§6.odst.3):

Předseda: předseda předmětové komise, třídní učitel nebo jiný pedagogický pracovník školy

Zkoušející: vyučující daného předmětu ve výjimečných a odůvodněných případech vyučující stejného předmětu v jiné třídě nebo vyučující obdobného předmětu.

Přísedící: vyučující stejného nebo příbuzného (obdobného) předmětu

Poznámka: Žádný člen komise nesmí být v příbuzenském vztahu ke zkoušenému žáku.

Termín zkoušky: určí datum a hodinu začátku zkoušky

Způsob vyrozumění žáka a zákonného zástupce žáka o termínu konání zkoušky:

Zápis termínu konání zkoušky do žákovské knížky (průkazu) provede třídní učitel.

Výše uvedené podrobnosti o konání zkoušky se zveřejní na přístupném místě školy.

Obsah zkoušky:

Obsahem zkoušky je učivo, které bylo prokazatelně probíráno a procvičováno v daném klasifikačním období, které je předmětem komisionální zkoušky. Tématické okruhy komisionální zkoušky na žádost žáka nebo zákonného zástupce žáka oznámí vyučující (zkoušející).

Komisionální zkouška se obvykle skládá z písemné a ústní části. Při konání komisionální zkoušky z odborného výcviku (praxe) je součástí zkoušky vždy praktická část. Nezohledňuje se učivo, které žák zameškal z důvodu absence v daném předmětu. Komise zohledňuje zdravotní stav žáka.

V případě neodevzdání (neklasifikování) samostatných prací žáka, laboratorních měření, žákovských projektů apod. budou v termínu zkoušky hodnoceny odevzdané práce žáka k termínu zkoušky (písemná část) a jejich úplnost a obsahem ústní části bude uvedená problematika.U předmětů, jejichž součástí jsou praktická cvičení, může být součástí zkoušky i praktická část.

Klasifikace komisionální zkoušky:

Výsledná klasifikace komisionální zkoušky se určí hlasováním komise a výsledná známka se zapíše do protokolu.

Způsob vyrozumění žáka a zákonného zástupce žáka:

Výsledek zkoušky sdělí předseda komise žákovi v den konání zkoušky a písemně oznámí zákonnému zástupci žáka (zápisem do žákovské knížky, studijního průkazu)

Písemná dokumentace zkoušky:

Pro zápis otázek a dílčího a celkového hodnocení se použije tiskopisu SEVT a protokol založí do písemných materiálů žáka třídní učitel.